Ivan Brož – Povstalci, vlastenci, pučisté a de Gaulle

 

A tak byli i v roce 1962 atentátníci překvapeni, když kolem náhle projížděla kolona. Sice už neměli čas zatarasit cestu, ale spustili alespoň ztřeštěnou palbu z kulometu. Prezidentův automobil zasáhlo 14 střel. Přední pneumatika pod dvěma zásahy praskla a vůz sebou smýkl. Posléze policie zjistila, že bylo vypáleno na 200 ran. Dvacet z nich dopadlo na nedalekou kavárnu Café Trianon a dalších 187 kulek bylo nalezeno kolem na chodnících. Zkušený řidič Marroux znovu prokázal svoji profesionální zdatnost; přidal plyn a udržel auto pod kontrolou. Jeden z vozů atentátníků se pustil do pronásledování. Seděl v něm Georges Watin, terorista z řad francouzských parašutistů v Alžírsku, jenž svou palbou roztříštil zadní okno de Gaullova vozu. Kulky prolétly těsně nad prezidentovou hlavou. Avšak nikdo nebyl zasažen, pouze de Gaulle si způsobil lehké zranění na ruce, když si smetl střepy z klína. „To ale byly břídilsky mířené střely.“ Tak celou událost prezident komentoval, když vystoupil z vozu. Statečně se zachovala i jeho manželka. Na otázku, zda měla strach, paní Yvonne rovněž klidně odvětila: „Strach? A proč? Zemřeli bychom spolu, a tak bychom se i vyhnuli stáří.“

Knihu Povstalci, vlastenci, pučisté a de Gaulle vydalo nakladatelství Epocha.