Jak moc jsme závislí na elektrickém proudu? Co vše by se stalo po jeho úplném výpadku? Poradili byste si?
Druhé vydání knihy Blackout Jana Kovanice vyšlo v letošním roce v nakladatelství Epocha. Námětem je dílo Tma Ondřeje Neffa. Jan Kovanic byl zkušebním čtenářem Neffovy Tmy a na základě svých poznámek a připomínek sepsal vlastní verzi toho, co by se událo po úplném výpadku proudu.
Děj příběhu se začne odehrávat 17. dubna 1998, kdy došlo k „Elektrické smrti“. Hlavními hrdiny jsou členové rodiny Rezkových, z nichž každého zastihl „Blackout“ na jiném místě a při jiné činnosti. Sejdou se u společné večeře, ale pak se jejich cesty rozdělí, a každého zavane osud do jiných míst. Manželé Rezkovi zůstávají v Praze, i když každý se k dané situaci postaví jinak. Jejich děti, dvojčata Pavel a Petra, mají odlišný osud. Petra se se svými přáteli přestěhuje do vesnice a vrací se ke starému způsobu života před průmyslovou revolucí. Pavel naopak odjíždí se svou dívkou do Ameriky, kde zažívá nejedno dobrodružství.
Úvod knihy je strhující a připomíná filmové střihy, jednotlivé podkapitoly jsou krátké a popisují momenty po nastalém výpadku elektřiny z různých míst. Bohužel potom už kniha není tak akční. Je spíše popisná. Hlavní postavy jsou charakterizovány dosti černobíle, a proto čtenáře nepřekvapí, jak se zachovají. Největší prostor je věnován mužským hrdinům a osud matky a dcery je spíše upozaděn. Autor se neomezil jen na situaci u nás, bohužel jeho představa Ameriky je poněkud idealistická. V Praze se odehrávají mocenské boje, panika a různá zvěrstva, oproti tomu v Americe mají vše zorganizováno a lidé se k sobě navzájem chovají slušně. Kovanic ve své knize použil i reálné postavy z veřejného života, protože však jde o popis událostí v paralelním vesmíru, chovají se jinak než ve skutečnosti.
Myšlenka tohoto sci-fi románu je velmi nápaditá a nutí čtenáře k zamyšlení co by, kdyby… Myslím si, že následky by byly mnohem katastrofálnější, než jak jsou v knize popsány. Ovšem je dobře, že se autor neomezil jen na popis toho tragického, ale spíše se na svých hlavních postavách snažil ukázat to dobré, co v nás je.
Pokud pominu, že nejde o autorův originální námět, a jelikož jsem nečetla Neffovu Tmu, nemohu posoudit, nakolik se odlišuje Kovanicův Blackout od své předlohy, jde o vcelku zábavné čtení, které vás při troše fantazie dostane do světa, kde neexistuje elektrický proud.
Ukázka z knihy
Území pod přímou správou Barona z Telekomu i přidružené oblasti byly ušetřeny Černé smrti, jak se říkalo sérii nemocí z nedostatečné hygieny, postihnuvší na začátku léta roku Nula valnou část české kotliny. Lidé šetřili vodou a nemyli se. Lidé šetřili energií a vodu k pití nepřevařovali. Lidé měli nedostatek jídla, mnozí nepohrdli mršinami zvířat, která se udusila v neklimatizovaných velkochovech, alespoň v prvních dnech. Někde včas zareagovala Civilní obrana. Traktory s radlicemi shrnovaly hekatomby hnijících zdechlin do jam, které předtím vyhloubaly. Lidé v maskách nasypali na to nadělení nehašené vápno, traktory vše překryly hlínou. Jinde se nejdříve pohřbívali lidé a na zvířata nikdo nepomyslel. Tam pak vznikaly biologické bomby. (s. 131)
Komentáře
Zatím žádné komentáře. Buďte první!
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.
Přihlásit se