Kdo byla svatá Radegunda? Jméno této světice nese ve Francii nejméně sedmnáct vesnic a městeček a padesát kostelů. Úcta k této obdivuhodné ženě – princezně, zajatkyni, královně, manželce i mnišce, zázračné léčitelce a přímluvkyni – je nejživější v Poitiers. V tomto francouzském městě založila klášter a v něm strávila i zbytek života. Kostely jí zasvěcené najdeme v Německu, Anglii, Itálii či Belgii. O Radegundě († 587) máme poměrně dost informací od jejích současníků a přátel. Za zmínku stojí básník a biskup v Poitiers Venantius Fortunatus († 609), řeholnice Baudonivie († po r. 614) nebo biskup a historik Řehoř z Tours († 594), jenž se o ní zmiňuje ve své Kronice Franků. Pět set let poté napíše svůj text o Radegundě tourský arcibiskup Hildebert z Lavardinu († 1133) a v moderní době – roku 1887 – daruje zlatou, drahokamy vykládanou královskou korunu na její sochu v kostele v Poitiers papež Lev XIII. († 1903). Publikace medievistky Jany Engelbrechtové přináší první český překlad Radegundiných životopisů, několika básní Venantia Fortunata a komplexní informace o její osobnosti, inspirativním životním příběhu i posmrtné úctě.

Život svaté Radegundy z Poitiers

Autorka: Jana Engelbrechtová (ed.)

Počet stran: 140
Vazba: brožovaná
Formát: 130 × 190 mm
ISBN: 9788075666871
Doporučená cena: 199 Kč

Knihu Život svaté Radegundy z Poitiers vydalo Karmelitánské nakladatelství.

 

Ukázka z knihy

Ze způsobu, jakým Venantius Fortunatus a Hildebert popisují, jak Radegunda donutila biskupa Medarda z Noyonu, aby jí požehnal jako jáhence, je cítit jistý obdiv. Na druhou stranu se ani jeden z nich nezmiňuje o tom, že Radegunda nejenže odmítla uznat Maroveovu autoritu, ale dokázala ji obratným jednáním (přijetím řehole Caesaria z Arles) a využitím svých kontaktů na vysoké politické úrovni (král Sigibert) účinně eliminovat, jak nás o tom informuje historik Řehoř Tourský i Baudonivie.

Jako „svatá královna“ ve své době Radegunda měla jen málo současníků, kteří by se těšili podobné úctě – a Řehoř Tourský o ní od šesté knihy svých historií opravdu mluví jako o „svatě Radegundě“ (beata Radegundis). V té době neexistoval žádný srovnatelný mužský královský světec. Postupně se rozvinula úcta ke králi Gunthramovi, Řehoř ho však titulem „beatus“ ještě neoznačuje. Jedním z nejvýznamnějších Radegundiných činů, které byly tehdy důležité i pro celý region – i když o něm Venantius Fortunatus i Hildebert z Lavardinu mlčí –, bylo bezpochyby získání relikvie svatého Kříže. Zčásti proto je Radegunda nejméně od 11. století patronkou Poitiers a od té doby je také považována za spolupatronku Francie (patronne secondaire). Baudonivie naznačuje, že touto relikvií chtěla Radegunda svůj klášter zabezpečit a upevnit jeho postavení.

Přečtěte si celou ukázku.

 

O autorce

Mgr. Jana Engelbrechtová, Ph.D. (*1967) je česká filoložka a vysokoškolská pedagožka. Ve své odborném zaměření se věnuje latinským středověkým textům a jejich překladům. Působí na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Zdroj informací: KNA

 

Karmelitánské nakladatelství (KNA) bylo založeno v roce 1991 mužským řádem karmelitánů se sídlem v klášteře v Kostelním Vydří. Působnost KNA se během času rozšiřovala a od konce 90. let minulého století se stalo lídrem na trhu s křesťanskou a katolickou knižní produkcí. V roce 2016 se sídlo společnosti přesunulo do Prahy a od 1. března 2019 je jediným vlastníkem KNA Česká biskupská konference.