Hlavním tématem knihy jsou happeningy Společnosti za veselejší současnost, která působila na konci osmdesátých let 20. století jako jedna z opozičních iniciativ v Československu. Přibližuje její veřejné působení, zvolenou strategii, ohlasy ve společnosti a reakce komunistického režimu. V publikaci jsou také představeny stručné dějiny happeningu jakožto uměleckého fenoménu a jeho využívání při opoziční činnosti na konci osmdesátých let v sovětském bloku, zejména polskou Pomerančovou alternativou. Kniha obsahuje řadu dobových fotografií a archivních dokumentů, které společně se vzpomínkami pamětníků přibližují podobu pouličních happeningů a vypovídají o dobové atmosféře, ve kterých se odehrály. Předmluvu napsal spoluzakladatel Společnosti za veselejší společnost Luboš Rychvalský.

Nejznámější akcí Společnosti za veselejší současnost byl Běh ulicí Politických vězňů 1. května 1989, kterého se zúčastnilo 600 registrovaných běžců na protest proti věznění odpůrců komunistického režimu. Společnost založili Luboš Rychvalský, tehdy noční hlídač, herečka Bára Štěpánová a student a ochotník Petr Payne.

Happeningem proti totalitě

Autor: Petr Blažek

Počet stran: 160
Vazba: vázaná
Formát: 175×250 mm
ISBN: 978-80-257-3917-4
Doporučená cena: 498 Kč

 

Knihu Happeningem proti totalitě vydalo nakladatelství Argo.

Ukázka z kniha

HAPPENING
Počátky happeningu jako umělecké formy sahají do poloviny 20. století, kdy tento termín poprvé použil americký umělec Allan Kaprow. V říjnu 1959 připravil pro galerii Reuben v New Yorku proslulou výstavu, kterou představovalo celkem osmnáct happeningů v šesti místnostech. Allana Kaprowa výrazně ovlivnilo dílo uměleckého teoretika Johna Deweye, zejména kniha Art as Experience (Umění jako zkušenost), která vyšla v roce 1934.

kaprov

Pokračujte v četbě ukázky

Petr Blažek

Petr Blažek (*1973) vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Působí v Ústavu pro studium totalitních režimů a v Muzeu paměti XX. století. Zabývá se československými a polskými dějinami 20. století. Je autorem řady historických studií a edicdokumentů, naposledy Živé pochodně v sovětském bloku: Politicky motivované případy sebeupálení v letech 1966–1989 (2019), Lennonova zeď v Praze: Studie, rozhovory, dokumenty (2020, společně s Filipem Pospíšilem a Romanem Laubem), Hrana: Památník Jana Palacha ve Všetatech (2020, společně s Pavlou Melkovou), Duchovní střed Evropy: Dějiny Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí 1650–2020 (2020, společně s Vojtěch Pokorným), Rudé století: Století dějin Komunistické strany Československa (2021, spolueditor s Janem Kalousem).

Zdroj informací: Argo

Nakladatelství Argo vzniklo v roce 1992 a vydalo více než dva tisíce titulů. Snaží se také získávat a podporovat talentované autory a kvalitní překladatele. Díky tomu Argo za dobu své existence získalo pověst vydavatele kvalitní beletristické, historické i jiné odborné literatury, a to českého i zahraničního původu.