Autorem titulu Temná strana národních států s podtitulem Etnické čistky v moderní Evropě, kterou vydalo roku 2017 nakladatelství Argo v edici Historické myšlení, je Philipp Ther. Philipp Ther vystudoval dějiny a sociologii na univerzitě v Řezně, Mnichově, Georgetownu a Berlíně. V současnosti působí jako profesor pro dějiny střední Evropy ve Vídni. Je autorem několika knih o sociálních a sociokulturních dějinách devatenáctého a dvacátého století, do češtiny byly přeloženy jeho tituly Nový pořádek na starém kontinentě a Národní divadlo v kontextu evropských operních dějin.

Kniha Temná strana národních států se zabývá etnickými čistkami a vyháněním v Evropě dvacátého století. Autor záměrně vynechal problematiku holocaustu, kterou hodnotí jako zcela specifický způsob rasově zdůvodňovaných čistek. Tento krok podle mého názoru knize prospěl – za prvé je vynechání holocaustu velmi dobře metodologicky zdůvodněno, za druhé bylo o holocaustu napsáno již velké množství nejrůznějších publikací, tedy je vědecky přínosné věnovat prostor i dalším podobným událostem.

Výklad je rozčleněn na tři kapitoly, jež se dále člení na množství subkapitol. V kapitole „Předpoklady etnických čistek“ se autor zabývá podhoubím, které je nutné vytvořit, aby se odehrálo masové vyhánění nějakého etnika. Ther zde analyzuje ideologii nacionalismu, křesťanskou netoleranci či ideu a praxi národních států. Těžištěm studie je pak kapitola „Fáze a aktéři etnických čistek“, zabývající se například problematikou etnických čistek jako prostředku mezinárodní politiky, tematikou totálních čistek a poválečným uspořádáním. Autor zde rozebírá masové odsuny v Polsku, Československu, Sovětském svazu či v oblasti Balkánu. V závěrečné kapitole si autor nechal prostor pro vlastní úvahu o problematice. Výklad zakončuje kapitola „Závěrečná úvaha a historická typologie“.

Autor hledá společné kořeny etnicky pojatých čistek, ke kterým v Evropě poprvé došlo v desetiletích před první světovou válkou. Hlavní důraz klade na období meziválečné, kdy se podle něj vytvořil jistý status quo, jehož podstatou byla mezinárodně vedená debata o ochraně národnostních menšin. Samostatnou kapitolu si zasloužilo pojednání o návrzích na řešení národnostních otázek na konci druhé světové války, které vyústily v již zmíněný masový odsun Němců z Československa a Polska.

Kniha Philippa Thera vnáší světlo do poněkud temné oblasti evropských dějin. Rozebírá nejen průběh etnicky podmíněných čistek, ale důkladně se pídí i po jejich původu. Titul doporučuji primárně zájemcům o historii, kterým nabídne fundovaný výklad tématu, který je ve stínu holocaustu poměrně opomíjen.