Fakty podepřené báje a pověsti

Čeští čtenáři mohou znát knihu významného českého egyptologa Břetislava Vachaly, jenž je mimo jiné autorem knihy Pověsti a legendy faraonského Egypta podávající přehled tradičních mýtů, které si vymysleli sami Egypťané. Některé mají reálný základ, jiné jsou obyčejnými pohádkami. Stejně jako v knize Joyce Tyldesleyové.

Kniha Mýty a legendy starověkého Egypta od Joyce Tyldesleyové, kterou vydalo nakladatelství Domino v roce 2011, shromažďuje především pověsti, které se objevovaly v dílech známých antických umělců, ale i další mýty a báje. Některé příběhy jsou alespoň z části historicky doloženy a nejsou tedy úplnými smyšlenkami.

Joyce Tyldesleyová shromáždila a pokusila se interpretovat několik hagiografií, ze kterých se můžeme o životě Egypťanů z nižších i vyšších vrstev dozvědět opravdu mnohé. Autorka se nám na počátku každého vyprávění snaží vysvětlit souvislosti daného příběhu, aby se v textu zorientoval i čtenář, který o starověkém Egyptu nemá žádné povědomí.

Bohové, faraoni a jejich poddaní

Na druhou stranu, pro čtenáře, kteří se v problematice „egyptologie“ relativně vyznají a mají přeci jen něco načteno, nepřinese kniha téměř nic nového. Opět zde Tyldesleyová reinterpretuje příběh o bohu Osiridovi, jehož smrt zapříčinil bratr Sutech, a Isidě, manželce Osirida. Na ten navazuje již dobře známý spor Hora, syna Isidy a Osirida, se Séthem, nebo stará známá povídka o Sinuhetovi, který utekl z Egypta, protože se bál, že bude obviněn z faraonovy smrti. Jako starý muž se však vrací do vlasti, kde ho faraon uvítá jako vzácného hosta a dostane se mu všech poct, jaké obvykle mívají Egypťané vyššího postavení.

Přestože je kniha velmi poučná, zejména pro neznalé staroegyptských pověstí, a čtivá pro „egyptologické“ laiky, nutno říci, že čas od času se člověk v knize snadno ztratí. Přespříliš jmen (autorka za pestrost historie ale vskutku nemůže) prostých Egypťanů, významných panovníků a v neposlední řadě uctívaných bohů dělá z každé povídky rébus, který je nutný řešit nadvakrát. Nejdříve si příběh přečíst jednou a pak ještě podruhé. A neznámá jména raději vypustit. Šance na zapamatování všech příběhů je mizivá, o to těžší by byla jejich slovní interpretace.

Egypt je však zemí prastarou, pyšnící se tři tisíce let dlouhou historií, ve které hlavní úlohu hráli faraoni, a to dokonce i v ženské podobě, z nichž nejvýznamnější úlohu sehrála známá Maatkaré Hatšepsut. Není se tedy čemu divit, že se k této zemi váže i mnoho mýtů, jež jsou spjaty s mnoha lidmi, ať už smyšlenými či reálnými. A přestože si normální člověk nemá šanci zapamatovat víc než jednu třetinu uvedených příběhů, přečtení této knihy za ztrátu času nepovažuji. Ba naopak. Čtenář se aspoň utvrdí v tom, že je stále co se o této překrásné zemi učit.