Ve zvěrolékařově ordinaci se dějí věci smutné, ale i veselé. A hlavně se tam všichni snaží, aby našim nemocným mazlíčkům bylo lépe. A asi nejen mazlíčkům…
Kniha „českého Herriota“ zvěrolékaře Jana Herčíka a jeho autorské parťačky Aleny Hrachovcové (*1947) se jmenuje Zvěrolékař léčí, zvířata uzdravují a já bych v duchu nadpisu dodala „a lidé si pomáhají“. Jde již o pátou knihu tohoto autorského tandemu, třetí, kterou vydalo nakladatelství Čas.
Jedná se o velmi příjemný, oddechový soubor povídek z veterinárního prostředí. Spojovacím vláknem všech veselých příhod je však smutný osud Honzy Valenty, potenciálního nástupce Jana Herčíka, který těsně před dokončením veterinárního studia prodělal velmi těžké zranění a místo, aby on léčil domácí mazlíčky, sám potřebuje pomoc druhých.
Ale nejen veselé historky z ambulance potěší čtenáře knihy Zvěrolékař léčí, zvířata uzdravují. Velká část je věnována vzniku a fungování různých organizací, které prostřednictvím zvířat pomáhají lidem. A tak se dočte například o zakladatelce organizace Helppes Zuzaně Daušové, o tom, jak z její dětské lásky ke psům vyrostlo centrum pro výcvik psů pro postižené a že nyní zkouší cvičit i menší koníky. Seznámí se s několika osudem různě postižených lidí, kterým zvířátko zcela proměnilo život. Víte, že domácí mazlíček může pomoci nejen handikepovaným, ale také těm, kterým se ztratil smysl života? O tom všem jsou povídky – o lásce a naději.
Na stylu psaní je patrné spoluautorství dvou individualit. Jan Herčík přispívá vzpomínkami a fakty, díky nimž nás seznámí třeba i s podmínkami chovu netradičních zvířátek. Do úst svých postav vkládá mnohá naučení, až má čtenář někdy mylný dojem, že čte nějakou encyklopedii.
„Kočka je věrné, citlivé a inteligentní zvíře. Svého pána nade vše miluje, jen to nedává tolik najevo. Můžete si s ní povídat zrovna jako se psem. A víte, že při hlazení kočičí srsti vzniká pozitivní energie, která uklidňuje a dodává člověku kladné emoce? Vážně, je to dokázáno.“ (str.155)
Tuto faktografickou stránku zjemňuje spisovatelský nadhled Aleny Hrachovcové. Věřím, že právě z jejího pera vychází citově zabarvený popis prostředí. Dokáže vylíčit atmosféru ponurého, ale i slunného dne velmi přesvědčivě a neotřele.
Podzim se domáhá svého práva, ale létu se vláda nad přírodou líbí a ustoupit nechce. I když je konec září, zabírá slunce od rána ostře modrou oblohu bez jediného mráčku a objímá svým teplem srub na skále nad řekou. Vzduch je kořeněný vůní jehličí a pryskyřici z borového lesa. (str.50)
Budete-li tolerovat výkyvy ve stylistice celého díla a naopak si vezmete z nich to dobré a pozitivní – tedy jak poučení, tak kladné naladění – pak určitě budete mít po dočtení knihy dobrou náladu, budete plní optimismu a naděje, což jsou atributy vyplývající ze všech vyprávěných příhod.
Máte-li rádi zvířata, nebo jste sami chovateli domácích mazlíčků, určitě si knihu o tom, jak psi a kočky léčí, záchranářští psi vyhledávají ztracené a zavalené osoby či jak se cvičí asistenti k hendikepovaným lidem, pořiďte. Dozvíte se spoustu věcí, které jste ani netušili a zároveň se dobře pobavíte nejen díky veterinářským anekdotickým příhodám.
Hledáte-li oddechovou a zábavnou četbu jako dárek pro své blízké, Zvěrolékař léčí, zvířata uzdravují může být ta správná volba.
Komentáře
Zatím žádné komentáře. Buďte první!
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.
Přihlásit se