John D. Barrow: Sto důležitých věcí, které nevíte (a ani nevíte, že je nevíte)

Některé věci o světě můžeme pochopit jen prostřednictvím matematiky. Kupodivu se to netýká jen exotických objektů typu černých děr, ale i záležitostí zcela všedních. Tato knížka vám dá odpovědi na sto takových otázek. Zjistíte, jaké paradoxy mohou nastat při výběru dezertu, proč obvykle čekáte v delší frontě nebo pomalejším dopravním pruhu. Co všechno může komplikovat tak banální proces, jako je práce s kopírkou a změna velikosti stránky? Dojde na loterie, sázení na dostizích, dělení majetku při rozvodu, na účetní triky i klopotné cesty opilců. Dozvíte se něco o Shakespearově slovní zásobě i o fungování vyhledávače Google a navrch ještě získáte několik tipů pro investování, ovšem pokud se vám podaří získat stroj času. Nebo vám matematika může alespoň některé empiricky známé jevy zdůvodnit – třeba proč mají etnicky nebo jinak smíšená společenství automaticky vyšší tendenci k segregaci, jak vzniká davová panika či proč přírodní výběr nezařídil, aby byli lidé chytřejší.

 

Sto důležitých věcí, které nevíte (a ani nevíte, že je nevíte)

Vydalo nakladatelství Dokořán

Autor: Barrow, John D.

Počet stran: 304 stran

Vazba: vázáno

Formát: 140×210 mm

Rok vydání: 2013

Cena: 350 Kč

ISBN: 978-80-7363-348-6

Více o knize se dozvíte zde 

O autorovi

John D. Barrow (* 1952), britský matematik a fyzik, profesor na univerzitě v Cambridge, je českým čtenářům populárněvědecké literatury dobře známý – už v 90. letech vyšla v češtině jeho výjimečná kniha Teorie všeho. Otázkám vztahu matematiky, fyziky a kosmologie se věnoval i v dalších (rovněž do češtiny přeložených) publikacích Vesmír plný umění, Pí na nebesích, Teorie ničeho, Konstanty přírody a Kniha o nekonečnu. Za přínos k výzkumu vztahu mezi vesmírem a životem, vědou a náboženstvím byla Barrowovi udělena Templetonova cena. Rolí obrazového znázornění a „vizualizací“ vědy se zabývá kniha Vesmírná galerie, která stojí tematicky na pomezí mezi historií vědy a umění. Kniha Sto důležitých věcí představuje naopak hravou část autorovy tvorby a dokládá jeho zálibu v nečekaných závěrech a paradoxech spojujících vědecké (a zejména matematické) uvažování s každodenním životem.