Kdo se zajímá o druhou světovou válku a smutnou historii vyhlazovacích táborů, měl by sáhnout po této knize. Obsáhlá monografie provede čtenáře polským táborem Belžec a přiblíží jim, jak holokaust probíhal. Bez příkras.
První vědecká monografie věnovaná historii německého vyhlazovacího tábora Belzec, zřízeného v rámci akce „Reinhardt“. Autor představuje v širším kontextu dějin pronásledování a vyhlazování Židů na území Generálního gouvernementu. Kniha se zabývá přípravami k realizaci holokaustu na tomto území, popisuje lokalizaci a výstavbu tábora, charakterizuje jeho personál a především přibližuje samotný mechanismus vyhlazování. Pozornost věnuje rovněž následné likvidaci zařízení a poválečným osudům tohoto místa. Publikace je výsledkem zpracování velkého počtů pramenů včetně těch z německých archivů, které dosud nebyly polskými historiky využívány, a prezentuje nová zjištění týkající se počtu obětí tábora.
Vyhlazovací tábor v Belžci
Autor: Robert Kuwałek
Přeložil: Marek Poloncarz
Počet stran: 404
Vazba: brožovaná
Formát: 130×200 mm
ISBN: 978-80-200-3114-3
Doporučená cena: 495 Kč
Knihu Vyhlazovací tábor v Belžci vydalo nakladatelství Academia.
Ukázka z knihy
V souladu s koncepcí velitele Christiana Wirtha, která určovala, že vyhlazovací tábor v Bełżci musí fungovat efektivně, měli většinu prací spojených s vyhlazováním vykonávat židovští vězni vybraní z přicházejících transportů. Byli zaměstnáni v Táboře I i II. Přijímali transporty, třídili majetek zavražděných, pracovali v šatnách, u plynových komor a také při hloubení hromadných hrobů a pohřbívání těl. V první fázi existence tábora ještě pravděpodobně nepracovala stálá vězeňská skupina a Židy určené k práci v táboře Němci vybírali podle potřeb z každého transportu. Nejpočetnější skupina v té době byla u pohřbívání těl obětí zavražděných v plynových komorách. S velkou pravděpodobností byla většina těchto lidí po pracovním dni zastřelena a další den si esesmani vybrali nové. Nicméně již v první fázi byly vyčleněny zvláštní skupiny vězňů zaměřené na jednotlivé úkoly. V podstatě je lze rozdělit na vězně, kteří byli zaměstnáni v Táboře I při hospodářských činnostech, a vězně vlastního Sonderkommanda, pracující v samotném procesu vyhlazování. (str. 202)
Přečtěte si pokračování ukázky.
O autorovi
Robert Kuwałek (1966–2014) byl polský historik. Studoval na Katolické univerzitě v rodném Lublinu a poté byl nějakou dobu zaměstnaný v lublinském Státním archivu, působil též jako středoškolský učitel. Nejvíc však proslul svou prací ve Státním muzeu v Majdanku. Celý život se zajímal o druhou světovou válku, židovskou kulturu a historii, zejména pak o historii Židů v oblasti Lublinu a Lvova. Je prvním autorem, který publikoval takto rozsáhlou vědeckou monografii o vyhlazovacím táboru v Belžci. Dílo podobného rozměru chystal i pro tábor Sobibor, ale osud mu bohužel již nedopřál ho dokončit.
Zdroj informací: vzpomínka na Roberta Kuwałka
Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953, původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. Vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa.
Komentáře
Zatím žádné komentáře. Buďte první!
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.
Přihlásit se