My, vztahy, mýty a Vojtko

Ještě před necelými dvěma lety bylo jméno Jan Vojtko veřejnosti neznámé. Naproti tomu úspěch kreativního dua Ester a Josefína a jejich projektu Terapie sdílením, v rámci kterého na Instagramu sdílí rozchodové a jiné hororově vtipné vztahové zprávy, již tehdy prudce rostl. V roce 2019 vyhlásili, že svůj projekt přenesou i do veřejných sálů pod jménem Terapie sdílením live: Interaktivní přednáška o intimních vztazích a komunikaci v metropolích 21. století. Na představení si k sobě přibrali i párového terapeuta Jana Vojtku. Projekt měl (a stále má) velký úspěch a během letošní koronavirové karantény Ester a Josefína navíc natočily několik videí, kde různé vztahové problémy a mýty právě „s Honzou“ probírají.

Jméno Jan Vojtko se tak dostalo do podvědomí všech 300 000 lidí, kteří sociální sítě Ester a Josefíny sledují, a ti si ho rychle oblíbili. Není proto divu, že letos nejen vychází v nakladatelství Paseka knížka Vztahy a mýty, ale je nepřímo doprovázena i právě vycházející podcastovou sérií My a mýty, již Jan Vojtko připravil ve spolupráci s Deníkem N. Kniha přitom hned po vydání sklidila od čtenářů velmi pozitivní ohlasy. Lidé oceňují hlavně to, že je psaná lehce a zábavně, uvádí příklady z praxe, a i když neobsahuje žádné převratné myšlenky, přináší výborné rady pro práci se vztahy a pro partnerský život v digitálním věku. Jak napsala jedna čtenářka, je to

„milá, lehce ‚introspektivní‘ kniha, pro léto jako stvořená“.

V podobném duchu se nesl i křest knihy, který proběhl v prosluněných zahradách pražského Anežského kláštera v úterý 14. července. Jan Vojtko spolu s Ester Geislerovou zaplnili pódium i zahradní hlediště smíchem a energií, která u Vojtka byla doslova neuhasitelná. Zdálo se, že ač sám říká, že jako terapeut v tichu ostatním naslouchá rád, občas to přeci jen potřebuje vyvážit a nashromážděnou verbální energii ze sebe vypustit.

Akce začala přes hodinu dlouhou debatou, ve které se stihlo probrat vše od toho, kdo by měl na prvním rande platit a proč je důležité se o tom otevřeně pobavit (jak si jinak má ta holka tu schůzku užít, když akorát celou dobu přemejšlí, jestli bude ten druhej chtít platit nebo ne?), až po to, že i člověk, který druhého podváděl, má nějaké emoce, cítí vinu, a terapeut se tudíž musí věnovat páru jako dvojici, a ne pouze „oběti“. Tehdy také padla již zmíněná věta o tom, že z Česka se stává terapeutická velmoc. Je ovšem nutné dodat, že to bylo řečeno bez jakékoli souvislosti s knihou či jejím autorem. Naopak chtěl Vojtko, ve své možná až příliš okaté skromnosti, vzdát poctu dlouhé řadě svých kolegů a kolegyň, jejichž práce si váží a považuje ji za vynikající i v mezinárodním kontextu.

Samotný křest knihy byl stejně spontánní jako celá kniha, její autor i zbytek večera. Po nahozené otázce, jestli není trochu škoda polévat knihu šampaňským, vyrazil Vojtko dech moderátorce i řadě fotografů, když láhev znenadání otočil na knihu a pořádně ji polil. Načež se paperbacku chopil oběma rukama a mával s ním, jako by se chystal rozložit si ručník na křtu bohužel nepřítomnou pláž. Následovala diskuse s diváky, jež byla plná otázek nejen od čtenářů, ale i od několika Vojtkových kolegů a kolegyň, kteří ho přišli na křest pozdravit a k vydání knihy mu popřát, a obligátní autogramiáda.

Tím letní křest letní knihy skončil. Mýtů ve vztazích je ovšem pořád mnoho a kniha Jana Vojtka tak zajisté bude své čtenáře nacházet dál.

Fotografie: Zuzana Schedová, Luxor