Dne 22. července 2019 vydalo nakladatelství Egmont dlouho očekávané čtvrté pokračování dobrodružné kouzelné série Divotvůrce od Sebastiena de Castella. Další výlet do fantastického světa přeludů a stínů, tentokrát s podtitulem Spoutávač, potvrzuje to, co už dokázaly předchozí díly – autor má nesporně ohromnou fantazii a nevyčerpatelnou zásobu originálních nápadů.

Kellen a jeho věrný, i když občas vražedný, kočkoveverčák Reichis opustili mentorku Ferius Parfax i Kellenovu lásku z dětství Nephenie. Sami pátrají po tajemném mnišském klášteře zvaném Ebenové opatství. Tamní obyvatelé totiž údajně vědí o prokletí černého stínu víc než kdokoli jiný, a jak známo z předchozích dobrodružství, černý stín Kellena už dlouho trápí. Mniši by ho možná mohli vyléčit. Zoufalé hledání však divotvůrce a jeho zvířecího obchodního partnera dožene do pouště, kde smrt číhá na každém kroku.

Kočkoveverky si nedovedou dobře představit svou vlastní smrt. Mají nicméně velkou zálibu v obviňování jiných. „Všechno je to tvoje chyba,“ zaprskal.
Převalil jsem se na druhý bok v naději, že trochu rozhýbu ztuhlou páteř, ale v tu chvíli se ozvaly krvavé šrámy na zádech. Bolest mi vyloudila z vyprahlého hrdla chraptivý sten.
„Nesnaž se to popřít,“ varoval mě Reichis.
„Vždyť jsem nic neřekl.“
„Ale řekl. Zaskučel jsi a já slyšel: ,Ale Reichisi, jak jsem mohl vědět, že nás vedu do smrticí pasti nastražené mým vlastním lidem? Chci říct, jistě, varoval jsi mě, že ty řeči o skrytém klášteře v poušti, kde mě mniši mohou vyléčit z černého stínu, jsou podfuk, ale znáš mě, jsem pitomec. Pitomec, co nikdy neposlouchá svého chytřejšího a mnohem hezčího obchodního partnera.‘“ (str. 8)

Když se zdá, že mají na kahánku, objeví se nečekaná návštěva, která Kellena proti jeho vůli odvede pryč z pouště – a také od Reichise. Mladík se tak poprvé musí spolehnout jenom na sebe. Dostává se do společnosti svérázných dívek a chlapců postižených černým stínem. Může jim ale důvěřovat?

Přestože má čtvrtý díl 432 stran, čte se rychle a snadno díky poutavému stylu, humorným poznámkám hlavního hrdiny a neuvěřitelnému množství zajímavých nápadů. Jeden by si myslel, že s dalšími knížkami bude kvalita série postupně klesat, protože autor už bude vařit z vody a prodlužovat něco, co mohlo dávno zdárně skončit. Divotvůrce rozhodně není ten případ.

Každá kniha otevírá zcela nový a jedinečný příběh, přináší další vzrušující a napínavé dobrodružství se sympatickou hlavní postavou a velmi nápaditými vedlejšími postavami. Tentokrát si čtenáři odpočinou od filozofování a nepochopitelných mouder Kellenovy mentorky Ferius, jejíž přítomnost se projevuje pouze v mladíkových vzpomínkách, představách a naučených lekcích. Také Reichis a Nephenie zde mají pouze omezený prostor, ale to vlastně vůbec nevadí, jelikož na scénu přicházejí nové a neméně atraktivní postavy.

Kellen poznává například rusovlasou Diaderu, jejíž stínová znamení se projevují jako černé pihy na tvářích a mohou snadno posloužit jako hejno nepříjemných bodajících světlušek. Je tu také přátelský holohlavý Butelios s černými slzami, nevraživý Tournam se stínovými chapadly nebo mladičký Azir, který ze stínů staví ohromné mosty a cestičky. Každý má nějakou unikátní schopnost, nevšední vzhled a zajímavý charakter. Popisy postav i prostředí přitom nejsou nijak složité, zdlouhavé či nezáživné, ba naopak!

Spoutávač nemá jediné hluché místo, jímž by čtenáře nudil. Budete si s ním spíše připadat jako na horské dráze, protože se neustále něco děje. Chudák Kellen musí bez ustání bojovat o holý život a vymýšlet chytré strategie přežití. Při tom všem stíhá bavit čtenáře a rozčilovat každého v dosahu.

Knize bych vytkla jedinou věc, a to uspěchaný závěr, z něhož není patrné, co se stalo s některými postavami. Snad se o jejich osudech dozvíme něco bližšího v dalším chystaném pokračování s názvem Královnovrah.