Americký spisovatel Raymond Chandler zemřel před více než padesáti lety, jeho knihy v čele se soukromým detektivem Philipem Marlowem však žijí dál. A budou žít ještě hodně dlouho. Detektivní román Sbohem buď, lásko má (v originále Farewell, My Lovely) napsal v roce 1940 a byla to v pořadí druhá publikace, ve které se Marlowe objevil. Chandler do něj promítl střípky ze svého vlastního charakteru – lásku k ironii, cigaretám a alkoholu, ale i silný smysl pro spravedlnost.

Jindy nepřemožitelný Marlowe tu dostává pěkně na frak. V první polovině knihy zastává roli boxovacího pytle. Nějak se mu nedaří, při pátrání se dostává na podivná místa a do životu nebezpečných situací.  Neustále ho někdo něčím mlátí a škrtí. Dojde to až tak daleko, že se jednoho dne probudí v zamřížovaném pokoji podivného ústavu vedeného narkomanem Sonderborgem, kde ho nacpali drogami tak moc, že ani nemůže vstát z postele. Ani to ho ale neodradí od případu. Marlowe chce přijít záhadám na kloub, ať se děje, co se děje.

Příběh je vyprávěn v několika dějových linkách, které se mezi sebou postupně propojí. Na začátku knihy je popsáno Marlowovo náhodné setkání s násilníkem Zubrem Malloyem, který byl právě po osmi letech propuštěn z vězení a vydal se hledat svou dávnou lásku Velmu. Marlowe se, kdo ví proč, rozhodne násilnému obrovi v hledání pomoct. Do toho si ho najme neznámý muž na podivnou práci, při které ho někdo pořádně praští do hlavy a jeho klienta dokonce zabije. A pak se na scéně ještě objevuje bohatá promiskuitní paní Graylová, její benevolentní manžel, stará alkoholička Florianová, éterický podivín Amthor, páchnoucí indián a další. Že to nijak nejde dohromady? To jsem si také říkala. Ale čím více stránek přečtete, tím více souvislostí se vynoří. Po přečtení všech jednačtyřiceti kapitol do sebe všechno zapadne jako puzzle a mně nezbývá nic jiného, než přiznat, že se Chandlerovi opět podařilo ukázat svou genialitu.

Možná jste viděli film Mazaný Filip z roku 2003, který byl natočený podle povídek a románů Raymonda Chandlera. Roli Phila Marlowa tam obsadil Tomáš Hanák. Film nevypráví příběh jedné konkrétní knihy, je to takový mix, ale právě z knihy Sbohem buď, lásko má je tam motivů nejvíce. Pokud se vám tedy film líbil, určitě si pořiďte i tuto knihu. A pokud film neznáte, pořiďte si ji také, byl by hřích neseznámit se s Marlowem.

Ukázka z knihy

Byla to hodně omlácená těžká váha s krátkými oranžovými vlásky, mezi kterými prosvítala růžová lebka. Měl malá, lačná očka s těžkými víčky, neposedná jako blechy. Oblek měl z hnědavě žlutého flanelu, kávově zbarvenou košili a kravatu, diamanty posázenou jehlici zednářské lóže v klopě a předepsané tři růžky naškrobeného kapesníku vykukovaly o něco víc než o předepsané tři palce z náprsní kapsy. V jedné macaté ruce držel mou navštívenku. Přečetl ji, obrátil a přečetl si i zadní stranu, kde nebylo nic napsáno, pak si znovu přečetl vrchní stranu, položil vizitku na stůl a zatížil ji těžítkem ve tvaru bronzové opice, jako by se chtěl pojistit, aby se neztratila. (str. 188)