Otázku, zda matematika je či není věda, si dnes nikdo vážně neklade. Tato velice abstraktní disciplína pronikla úspěšně nejenom do většiny přírodovědeckých oborů, ale ovlivňuje skrze nejrůznější moderní technologie a přístroje i náš běžný život. Jistě bychom proto souhlasili s C. F. Gaussem, podle nějž je matematika královnou všech věd, a otázku položenou v titulu naší knihy bychom považovali za předem zodpovězenou.
Matematika však v dějinách naší civilizace onou královnou věd nebyla vždycky. V dřívějších dobách byla buď podřazena metafyzice či teologii, nebo byla po určité stránce z celku skutečného vědění zcela vyčleněna. V naší knize sledujeme proměny jejího vědeckého statusu a současně uvádíme věcné argumenty, které hovořily a dodnes hovoří pro to či ono stanovisko.
Naše historické zkoumání nepovažujeme za samoúčelné. Vede nás totiž k závěru, že matematiku a jí podřazené disciplíny je třeba důsledně oddělit od metafyziky či přírodní filosofie, mezi něž byla v předcházejících dějinách (díky Aristotelovi) vklíněna. Matematika totiž zkoumá člověkem vytvořené struktury či systémy znaků, filosofie naopak skutečnosti, které jsou na lidské činnosti nezávislé. Matematika a potažmo i přírodní vědy v moderním slova smyslu tedy hrají – wittgensteinovsky řečeno – jinou řečovou hru než metafyzika či přírodní filosofie, a nejedná se tudíž o vědy v témže slova smyslu.

Ukázka z knihy

Již jsme uvedli, že ve starověku zvítězil metafyzický obraz světa. V hierarchii vědních disciplín byla proto matematika řazena pod metafyziku. Otázka nesouladu mezi ní a filosofií proto vyvolala mnohdy určité rozpaky a následně i staletí trvající diskuse. Chceme-li této diskusi porozumět, pak v prvé řadě musíme vytyčit myšlenkový prostor, v němž se odehrála. Ten je podle našeho soudu dán antickým pojetím vědy, s nímž se v zárodku setkáváme již u Platóna, ale které de facto vynesl na světlo světa až Aristotelés. Jak toto pojetí vzniklo a co přesně Aristotela při jeho vytváření inspirovalo, je i dnes předmětem obsáhlých diskusí. Kloníme se nicméně k názoru, podle nějž se Aristotelés v podstatných ohledech při jeho vytváření inspiroval fisosofickými disciplínami a matematika sehrávala až druhotnou úlohu. Neshody mezi matematikou a filosofií je proto užitečné sledovat především na pozadí Aristotelova pojetí vědy. (str. 15–16)
Pokud vás text zaujal, můžete si přečíst zbytek ukázky.

Je matematika věda?

Mezi formalismem a strukturalismem
Autoři: David Svoboda, Prokop Sousedík

Počet stran: 192
Vazba: brožovaná
Formát: 156×230 mm
ISBN: 978-80-7553-511-5
Doporučená cena: 209 Kč

 

Knihu Je matematika věda? vydalo nakladatelství Triton.

Nakladatelství Triton působí na českém knižním trhu již od roku 1991 a počtem vydaných titulů se každoročně řadí mezi 6–10 největších knižních nakladatelství v republice. Specializuje se především na knihy odborné lékařské, psychologické, filosofické, historické a pedagogické, jakož i na učebnice pro VŠ studenty, beletrii, sci-fi a literaturu faktu.