Salvadora Dalího, katalánského umělce, veřejnost zná především jako surrealistického malíře, případně spoluautora surrealistických filmů Andaluský pes a Zlatý věk (režie Luis Buñuel). Již méně je známo, že poté, kdy se přiklonil k mysticismu a posléze ke křesťanství, vytvořil sérii nádherných ilustrací k narativním textům Starého i Nového zákona.

Nakladatelství Universum v roce 2016 vydalo výpravnou monografii Salvador Dalí: Ilustrace ze 60. let obsahující soubor malířových ilustrací, které umělec vytvořil pro unikátní vydání Biblia Sacra v Miláně. Dobou svého vzniku spadají biblické ilustrace do pozdního období Dalího tvorby a odrážejí nejen autorův příklon k víře, niterný prožitek z četby Bible, ale i osobité výtvarné uchopení biblických témat. Umělec využíval různé techniky, od akvarelu přes kvaš, vosk až po klasickou kresbu tužkou, perem, popřípadě rudkou, a zároveň přistupoval k jejich rozmanitým vzájemným kombinacím a způsobům užití, jako je rozmývání či stříkání skvrn. Více o Dalího ilustracích je možné se dozvědět z doprovodného výkladu historika umění a předního znalce nejen Dalího díla, ale i obecných dějin umění hispánského světa profesora Pavla Štěpánka. On a odpovědná redaktorka publikace dr. Petra Diestlerová byli přítomni na prezentaci díla, která se konala 26. ledna od 18:30 ve španělském kulturním centru Instituto Cervantes v Praze 2.

Večerní setkání nad knihou Salvador Dalí: Ilustrace ze 60. let zahájil ředitel Institutu Cervantes pan Ramiro Villapadierna. Po něm se slova chopila moderátorka večera paní Hana Koutná, která představila přítomné hosty, profesora Štěpánka a šéfredaktorku Petru Diestlerovou. Nejprve se obrátila na redaktorku s dotazem, jak vznikl nápad vydat monografii věnovanou Dalího ilustracím. Paní Diestlerová se vrátila do historie, kdy se zrodila idea vytvořit limitovanou edici, v níž by vycházely knihy velké hodnoty, monografie Salvador Dalí: ilustrace ze 60. let je jednou z nich. Následně hovořila o jednotlivých fázích zrodu knihy, počínajíc obdržením práv od dědiců přes získání materiálů a skenů až po volbu moderních technologií, díky nimž se reprodukce v knize co nejvíce přiblíží originálům.
Na ni navázal profesor Štěpánek, který na moderátorčin dotaz „Jaké to bylo pro vás, když přišla nabídka napsat komentáře k Dalího ilustracím?“ uvedl, že v čase, kdy se na něj nakladatelství obrátilo, delší dobu pobýval v Mexiku. Nabídka byla překvapením, ale i výzvou vrátit se k projektu o deset let staršímu, ke knize „Československý malíř“. Salvador Dalí a jeho vliv na české umění. Práce na monografii „byla výjimečná vzhledem k požadavkům na kvalitu, komentáře jsem měl napsat co nejkratší, a zároveň měly vystihovat ilustrace“.
Poté Hana Koutná na podium pozvala galeristu pana Miro Smoláka, sedícího v auditoriu, který v Galerii Miro, nacházející se v kostele sv. Rocha v areálu Strahovského kláštera, mimo jiné vystavoval také práce Salvadora Dalího. Pan Smolák pohovořil o radostech i strastech práce galeristy (strastech zejména s ohledem na jednání s Magistrátem hl. města Prahy).

Závěrečné, ale nejpodstatnější slovo pak opět připadlo profesoru Štěpánkovi. Ve své krátké přednášce se nejen vrátil k samotné práci na monografii, ale také nastínil životní osudy Salvadora Daliho. Mimo jiné objasnil, proč v titulu své dřívější publikace použil spojení „československý malíř“; takto na Dalího ve svých pamětech vzpomínal Luis Buñuel a Štěpánek se domnívá, že Dalího exotický styl, jakým se oblékal,
mohl evokovat název nově vzniklého Československa, který jim zněl též exoticky.
Večer moderátorka ukončila pozváním všech přítomných do prvého patra Instituto Cervantes, v jehož prostorách byly instalovány některé z Dalího ilustrací ke Starému a Novému zákonu.
Komentáře
Zatím žádné komentáře. Buďte první!
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.
Přihlásit se