Titul Rytíři renesančních Čech ve válkách, který vydalo roku 2016 nakladatelství Lidové noviny, je výsledkem spolupráce čtyř autorů, jmenovitě Václava Bůžka, Františka Koreše, Petra Mareše a Miroslava Žitného. Václav Bůžek je profesorem českých dějin a ředitelem Historického ústavu Filosofické fakulty Jihočeské univerzity. Zabývá se kulturními a politickými dějinami raného novověku. František Koreš je doktorandem Historického ústavu Filosofické fakulty Jihočeské univerzity, odborně se věnuje nižší šlechtě v 16. a 17. století. Další člen autorského kolektivu, Petr Mareš, je odborným pracovníkem Národního archivu v Praze. Zabývá se personálním obsazením úřadů v raném novověku a dějinami šlechty. A v neposlední řadě Miroslav Žitný, který je doktorandem Historického ústavu Filosofické fakulty Jihočeské univerzity, kde se soustředí na dějiny válečnictví a válečné kariéry v raném novověku.

Kniha Rytíři renesančních Čech ve válkách je koncipována jako soubor příspěvků jednotlivých autorů, které spojuje téma rytířství v renesančních Čechách. První čtyři kapitoly knihy jsou obecnějšího rázu, věnují se historii rytířstva Království českého v předbělohorské době (autorem je Václav Bůžek), ideálům křesťanského rytířství (Václav Bůžek), představám o ideálním představiteli rytířstva (Miroslav Žitný) a organizaci, výstroji a výzbroji vojska, financování a zásobování armád a způsobům boje (Petr Mareš).

Další kapitoly pak na příkladech dvaceti pěti nižších šlechticů rozebírají různé aspekty rytířského stavu. Například příspěvek Petra Mareše o Jindřichovi Myškovi ze Žlunic se zabývá účastí tohoto nižšího šlechtice na protiturecké výpravě roku 1594, kde fungoval jako praporečník v rámci praporu Šebastiána Šlika. František Koreš se ve své kapitole věnuje rovnou čtyřem rytířům, bratrům Malovcům z Malovic. Václav, Jetřich, Jan a Petr se během české války (první fáze třicetileté války) připojili na stranu stavovských povstalců. Jak již poučení čtenáři tuší, válečný konflikt pro ně nedopadl dobře a stál je nejen majetek (například Jetřich byl pánem na zámku Hluboká nad Vltavou), ale i společenské postavení.

Představení rytířského stavu pomocí kratších biografií zajímavých osobností je interesantním způsobem, jak napsat čtivou, poutavou a pestrou publikaci, aniž by se autoři museli nějak výrazně omezovat množstvím parametrů. Čtenáři se tak dozví mnoho informací z nejrůznějších aspektů rytířského života, od války až po účetnictví. Na konci knihy po poznámkovém aparátu pak na zájemce o hlubší studium nižšího šlechtického stavu čeká bohatý seznam pramenů a literatury, který se hodí k samostatnému studiu. Užitečný je i rejstřík, který usnadní hledání v knize.

Knihu Rytíři renesančních Čech ve válkách doporučuji na historii orientovaným čtenářům, kteří si chtějí rozšířit obzory o jedné z čtenářsky nejatraktivnějších vrstev raně novověké společnosti.