Příběh Lidic dosud nebyl zpracován odborně a Vojtěch Kyncl se rozhodl napravit to publikací, která nám s pomocí nových dokumentů i svědectví pamětníků představí pravou tvář Lidic a poodhalí zajímavá fakta.
Evropská společnost vzpomíná zločinů druhé světové války už sedm desítek let. Každý národ má místo, které se pro něho stalo symbolem utrpení. Jen málokteré dosáhlo světového věhlasu, byť by si to svým významem zasloužila všechna. Lidice byly zničeny v pomstě za smrt velitele Říšského bezpečnostního úřadu a zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v červnu 1942. Vražda téměř všech mužů, kteří by udrželi zbraň, děsivá smrt nevinných dětí i krutý osud lidických žen zůstávají mementem lidické tragédie s nadnárodním významem. Předválečný, válečný i poválečný příběh Lidic nebyl dosud odborně zpracován. Nové dokumenty z českých i zahraničních archivů, svědectví pamětníků i dokumenty dochované v rodinných archivech představují Lidice jinak, než jak je známe z knih a filmů.
Lidice – Zrození symbolu
Autor: Vojtěch Kyncl
Počet stran: 604
Vazba: vázaná
Formát: 160×240 mm
ISBN: 978-80-200-2482-4
Doporučená cena: 650 Kč
Knihu Lidice – Zrození symbolu vydalo nakladatelství Academia
v edici Mimo – humanitní vědy.
Ukázka z knihy
Lidické ženy
Návrat lidických žen do Československa se stal stejně významným symbolem začínajícího míru jako příjezd osvoboditelských armád. Doslova jako ztracené holubice přijížděly ubožačky do Lidic. Sto čtyřicet tři se jich vrátilo živých, ale nejméně tři desítky z nich ve špatném fyzickém a samozřejmě i psychickém stavu. Přímo v Ravensbrücku zahynulo dvacet dva žen, nejstarší byla Marie Hanzlíková, narozená roku 1854. Menší skupina převážně starších žen nad padesát let věku byla 2. února 1944 vybrána k transportu z Ravensbrücku do Lublinu a následně do Osvětimi, kde jich dvacet osm zahynulo vysílením, na tyfus nebo v plynové komoře. Nejstaršími byly Terezie Hlinková a Kateřina Novotná narozené roku 1870. Dvě ženy, Marie Syslová a Žofie Pešková, byly nezvěstné a později prohlášeny za mrtvé. První lidickou ženou ve svobodné vlasti byla Marie Káclová, která dorazila do Kladna a Lidic už 9. května 1945. Vyzdobené ulice, které lemovaly davy diváků, byly pokryty květinami. (str. 364–367)
Přečtěte si celou ukázku.
Vojtěch Kyncl
PhDr. Vojtěch Kyncl, Ph. D., (*1983) vystudoval obor historie-germanistika pro střední školy na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Současně strávil tři roky na univerzitách v Irsku a Německu. Doktorské studium v oboru historie 20. století dokončil v roce 2011 na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice. Je vědeckým pracovníkem Historického ústavu Akademie věd ČR v oddělení dějin 20. století.
Informace o autorovi byly čerpány ze stránek nakladatelství Academia.
Doporučujeme
Přečtěte si další zajímavé knížky o Lidicích a osudech jejích obyvatel, např. Muž, který přežil LIDICE, příběh inspirovaný skutečnou událostí, anebo knihu vycházející mj. ze vzpomínek pamětníků Lidice po Lidicích.
Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. Vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa.
1 komentář
Předválečný, válečný i poválečný příběh Lidic nebyl dosud odborně zpracován.
To je dle mého názoru velmi zavádějící a lživé tvrzení.
Autorem knihy „Lidice: Příběh české vsi”, je plukovník PhDr. Eduard Stehlík, MBA, ředitel odboru pro válečné veterány ministerstva obrany.Ještě nikdy v historii nebyla obec Lidice obrazově a textem zmapována historicky tak, jako je tomu v této publikaci. Knihy, které byly dosud o Lidicích vydány, se vždy zabývaly pouze jednou etapou jejich historie – událostmi roku 1942. Nápad vydat úplně novou knihu o Lidicích vznikl v hlavě ředitelky Památníku Lidice Ing. Marie Tělupilové v roce 2002, kdy Památník Lidice navázal úzkou spolupráci s Vojenským historickým ústavem v Praze. Kniha „Lidice – příběh české vsi” je věnována památce 340 zavražděných obyvatel starých Lidic. Má celkem 136 stran a je doplněna 880 fotografiemi a vyobrazeními. Eduard Stehlík při její kompletaci spolupracoval s pamětníky lidických událostí, studoval archivy a sesbíral mnoho unikátního materiálu, který je v drtivé většině publikován poprvé až nyní.
Publikace mapuje život této středočeské obce od konce 19. století až do současnosti. Největší prostor v ní, vedle podrobného vylíčení osudů vsi v letech před druhou světovou válkou, mají pochopitelně smutné události z roku 1942.
Pro Památník Lidice knihu vydalo pražské nakladatelství V RÁJI v české, anglické a německé verzi. Slavnostní křest knihy se uskutečnil 18.února 2004 za velkého zájmu sdělovacích prostředků v Lidické galerii Památníku Lidice. Křtu se kromě autora Eduarda Stehlíka zúčastnila také ředitelka Památníku Lidice Ing. Marie Tělupilová, ředitel Vojenského historického ústavu v Praze podplukovník Mgr. Aleš Knížek, představitelé Československé obce legionářské, Českého svazu bojovníků za svobodu a institucí, kteří se na vzniku knihy podíleli, ale také řada dosud žijících pamětníků lidických událostí z roku 1942.
Jeho kniha „Lidice – příběh české vsi“ získala v květnu 2005 v soutěži „Gloria musaealis“ vyhlašované Ministerstvem kultury České republiky a Asociací muzeí a galerií hlavní cenu v kategorii Muzejní publikace roku 2004. Spoluautor stálé expozice muzea Památníku Lidice „A nevinní byli vinni…“. Od 27. října 2006 je Eduard Stehlík čestný občan Lidic.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.
Přihlásit se