Výbor z projevů Kurta Vonneguta nyní vychází pod názvem No není to krása?. Najdeme zde devět autorových proslovů; jeden z nich byl pronesen u příležitosti přebírání prestižní ceny Carla Sandburga, jeden na shromáždění Indianské unie občanských svobod a sedm zbylých na různých univerzitních promocích (což je přímo vonnegutovsky paradoxní, vzhledem k tomu, že sám Vonnegut nikdy univerzitu nedostudoval). Netřeba se však bát nějaké mravokárné suchařiny – Vonnegutovy projevy si co do výstavby, čtivosti a vtipnosti s ničím nezadají s jeho prózami. I v nich autor předvádí svou typickou ironii a sarkasmus, i v nich dokáže mezi drsné špílce nenápadně propašovat svůj humanismus a empatii, i v nich vyslovuje nejednu základní pravdu a přitom na čtenáře – či posluchače – spiklenecky pomrkává. No není to krása?

 

No není to krása?

Autor: Kurt Vonnegut jr.
Přeložila: Pavla Horáková

Počet stran: 148
Vazba: vázaná
Formát: 125×183 mm
ISBN: 978-80-257-1676-2
Doporučená cena: 198 Kč

Knihu No není to krása? vydalo nakladatelství Argo.

 

Ukázka z knihy

Když jsem jako kluk vyrůstal v Indianapolisu, žil tam humorista jménem Kin Hubbard. Každý den psal několik řádek pro The Indianapolis News. Indianapolis potřebuje každého humoristu, který je k mání. Často byl stejně vtipný jako Oscar Wilde. Například prohlásil, že raději prohibice než vůbec žádné lihoviny. Soudil, že ten, kdo vymyslel název pito, měl velmi špatnou představu o jeho pitelnosti.

Předpokládám, že to opravdu důležité už jste si vyslechli během uplynulých čtyř let zde a že ode mě už nic moc nepotřebujete. To je moje jediné štěstí. V podstatě chci říct jen tolik: tohle je konec – tohle je zaručeně konec dětství. „Co naděláš,“ jak se říkávalo ve válce ve Vietnamu.

Možná jste četli román Arthura C. Clarka Konec dětství, jedno z mála mistrovských děl na poli vědecko-fantastické literatury. Všechna ostatní jsem napsal já. V Clarkově románu postavy projdou velkolepou evoluční proměnou. Děti se velmi odliší od rodičů, jsou méně tělesné a o to duchovnější – a jednoho dne se sešikují do sloupu světla, který spirálovitě vystoupá do kosmu a jeho poslání je neznámé. Tam kniha končí. (str. 4)

 

Kurt Vonnegut jr.

Americký prozaik Kurt Vonnegut, jr. (1922–2007) se narodil se v Indianapolis, ale má německé předky. V druhé světové válce sloužil u USAF. Byl zajat a přežil strašlivé bombardování Drážďan, o kterém později napsal v Jatkách číslo 5. Vystudoval biochemii na Cornellově univerzitě, strojní inženýrství na Carnegieho technickém institutu a antropologii na Chicagské univerzitě. Z jeho románů jsou nejznámější Mechanické piano (Player Piano, 1952), Sirény z Titanu (The Sirens of Titan, 1959), Kolíbka (Cat’s Cradle, 1963), Jatka č. 5 (Slaughterhouse-Five, 1969) či Snídaně šampionů (Breakfast of Champions, 1972), které mistrně balancují na pokraji sci-fi, vážné literatury a satiry a zabývají se osudem jednotlivce ve světě, kterému tak úplně nerozumí ani sám spisovatel.
Přečtěte si recenzi povídek ze třetí posmrtně vydané sbírky Kurta Vonneguta Když smrtelníci spí.

Informace u autorovi byly čerpány ze stránek nakladatelství Argo.

Nakladatelství Argo vzniklo v roce 1992. Jeho hlavní zásadou je týmová práce, díky níž dokáže seznamovat čtenářskou obec se zajímavými knihami známých autorů. Snaží se také získávat a podporovat talentované autory a kvalitní překladatele. Také díky tomu Argo za dobu své existence získalo pověst vydavatele kvalitní beletristické, historické i jiné odborné literatury, a to českého i zahraničního původu.