Varšavské povstání z roku 1944 je největší bitva svedená protiněmeckým odbojem v okupované Evropě. Jedna z nejtragičtějších, a přitom relativně zapomenutých kapitol druhé světové války, je v knize představená skrze příběhy jejích účastníků a sbírku esejí a reportáží.

Antologie příspěvků známých osobností polské literatury vznikla pod záminkou představit českým čtenářům povstalecké události z roku 1944 pod zcela jiným úhlem. Odkazuje se na životní osudy obyvatel čtvrti Wola, na které poprvé dopadla slova „Varšava má zmizet z povrchu zemského“ z úst Adolfa Hitlera. V knize však narazíme i na memoáry belgického ženisty, který odsloužil nemalou část svého života v divizi SS Dirlewanger. V neposlední řadě o své krvavé historii promlouvají varšavské ženy: povstalkyně, matky, civilistky, jež byly nuceny vrátit se do města, které připomínalo změť trosek.

Pro čtenáře, kteří si nejsou v dějepise jistí v kramflecích, poskytuje publikace také uvedení do historických faktů a souvislostí. Pro pokročilejší zájemce o dějiny je k dispozici filosofické rozjímání nad smyslem či zbytečností neúspěšných bojů.

 

Hlavní důraz ale není kladen na velké debaty politiků či dilemata vojenských velitelů, nýbrž na osudy obyčejných lidí: povstalců, jejich protivníků a hlavně civilních obyvatel Varšavy. Texty doprovází DVD s unikátním filmem složeným pouze z restaurovaných archivních záběrů z roku 1944. Snímek vznikl v Muzeu Varšavského povstání a Polsko jej loni dokonce poslalo i do oscarového klání v kategorii dokumentárních filmů. Film, na němž se podíleli známí režiséři Jan Komasa a Władysław Pasikowski, kombinuje autentické restaurované záběry s fiktivním příběhem dvou kameramanů, kteří na pokyn velení Zemské armády zaznamenávají každodenní život bojujícího města.

Vešli jsme dovnitř s napřaženými bajonety. Obrovská hala s postelemi a matracemi na podlaze. Všude ranění. Kromě Poláků tam leželi těžce ranění Němci. Prosili, abychom nezabíjeli Poláky. Polský důstojník, lékař a 15 polských sester Červeného kříže nám odevzdalo lazaret. Ale za námi už běželi dirlewangerovci. Stihl jsem strčit jednu ze sester za dveře a zamknout. Po válce jsem slyšel, že přežila. Esesmani zastřelili všechny raněné. Rozbíjeli jim hlavy pažbami. Němečtí ranění křičeli a plakali. Potom se dirlewangerovci vrhli na sestry, strhávali z nich oblečení. Přes náměstí hnali ošetřovatelky z toho lazaretu, nahé, s rukama na hlavě. Po nohou jim tekla krev. Za nimi táhli lékaře se smyčkou na krku. Měl na sobě kousek hadru, červený, možná od krve, a trnovou korunu na hlavě. Šli k šibenici, na které se už houpalo několik těl. Nemohl jsem se na to dívat.

Láká vás polská historie? Projděte si zbytek ukázek z knihy na stránkách nakladatele.

 

Chtěli jsme být svobodní

Autor: Maciej Ruczaj
Přeložili: Martin Veselka, Michala Benešová, Josef Mlejnek, Anna Plasová

Počet stran: 140
Vazba: brožovaná
Formát: 165×235 mm
ISBN: 978-80-905942-6-5
Doporučená cena: 195 Kč

 

Knihu Chtěli jsme být svobodní vydalo nakladatelství Pant.

PANT logo

Občanské sdružení PANT vzniklo 26. 7. 2007 s cílem působit v oblasti rozvoje a podpory informovanosti veřejnosti o problematice lidských práv a jejich porušování. Jeho činnost se zaměřuje především na vzdělávání, filmovou dokumentární a publicistickou tvorbu, podporu aktivit mapujících a rozvíjejících kulturní dědictví v českém, středoevropském a evropském regionu.
Od počátků jsou jejich posláním vzdělávací či výukové aktivity v oblasti moderních dějin, dokumentární filmová tvorba, rozvíjení historického poznání a mapování dějinné paměti v českém, středoevropském a evropském kontextu. Vlajkovou lodí sdružení je vzdělávací portál pro učitele, studenty a žáky Moderní dějiny.cz.