Že peníze vládnou světu, je jasné kde komu. Příčina už nikoli. Nakladatelství Dokořán vydává publikaci dvou významných světových ekonomů. S jejich pomocí nahlédnete hlouběji do problematiky zemí ve finanční krizi, i těch, které se chlubí nadbytkem.
Tato čtivě napsaná kniha odpovídá na otázku, která mate odborníky už po staletí: proč jsou některé země bohaté a jiné chudé, proč je rozděluje bohatství a chudoba, zdraví a nemoci, hojnost jídla a hladovění? Může za to kultura, podnebí, geografické uspořádání? Nebo snad neznalost náležitých opatření a hospodářských strategií? Autoři ukazují, že žádný z těchto faktorů není tak závažný, aby nezvratně předurčil vývoj té které země. Za ekonomickým úspěchem či neúspěchem nestojí příroda či národní mentalita, ale politické a ekonomické instituce vytvořené lidmi. Acemoglu a Robinson po patnácti letech studií, které se týkaly římské říše, mayských městských států, středověkých Benátek či Sovětského svazu, Latinské Ameriky nebo Afriky, přicházejí s novou politicko-ekonomickou teorií, která umožňuje relevantně posuzovat takové otázky, jako zda Čína poroste i nadále takovým tempem, aby překonala Západ, jestli pomíjí doba, kdy byly na vrcholu Spojené státy, či jak nejlépe pomoci miliardám lidí vymanit se z chudoby.
O autorech
James A. Robinson
(* 1960) studoval London School of Economic, na Warvick University a na Yale. V současnosti přednáší na Harvardově univerzitě. Je světově proslulým odborníkem na státní správu a Latinskou Ameriku a Afriku; působil v Botswaně, na Mauriciu, v Sieře Leone a Jihoafrické republice.
Kamer Daron Acemoglu
(* 1967) je turecko-americký ekonom. Narodil se v Turecku, studoval na univerzitě v americké Yorku a na London School of Economics. V současnosti vyučuje ekonomii na prestižní MIT. Je autorem několika knih na ekonomická témata, mimo jiné další práce sepsané společně s Jamesem Robinsonem Economic Origins of Dictatorship and Democracy (Ekonomické kořeny diktatury a demokracie.
V roce 2005 získal ocenění John Bates Clark Medal, určené ekonomům do čtyřiceti let, kteří nejvýznamněji obohatili ekonomické myšlení a poznání.
Proč státy selhávají
Autoři: Kamer Daron Acemoglu, James A. Robinson
Přeložil: Eduard Geissler
Počet stran: 388
Vazba: vázaná
Formát: 165×235 mm
ISBN: 978-80-257-1305-1
Doporučená cena: 498 Kč
Knihu Proč státy selhávají vydalo nakladatelství Dokořán.
Ukázka z knihy
Hypotéza nedostatku vědomostí
Poslední oblíbená teorie o tom, proč jsou některé národy chudé a některé bohaté, je hypotéza nedostatku vědomostí, která tvrdí, že nerovnost ve světě existuje proto, že my – nebo ti, kdo nám vládnou – nevíme, jak z chudé země udělat bohatou. Této myšlenky se drží většina ekonomů, kteří se řídí definicí anglického ekonoma Lionela Robbinse; ten v roce 1935 řekl, že „ekonomie je věda, která studuje lidské chování jako vztah mezi cíli a omezenými prostředky, které mají různé využití“. Odtud je už jen malý krůček k závěru, že ekonomie jako věda by se měla zaměřit na co nejlepší využití omezených prostředků k naplnění společenských cílů. Vždyť nejproslulejší teoretický závěr v ekonomii, takzvaná První věta ekonomie blahobytu, popisuje okolnosti, za nichž je alokace zdrojů v „tržní ekonomice“ z ekonomického hlediska společensky žádoucí. Tržní ekonomika je abstrakce, která označuje situaci, kdy každý jedinec a každá firma může volně vyrábět, kupovat a prodávat jakékoli produkty nebo služby podle svého přání. Pokud takové okolnosti neexistují, mluvíme o „selhání trhu“. Taková selhání se stávají základem teorie nerovnosti ve světě, protože čím méně se taková selhání řeší, tím větší je pravděpodobnost, že země bude chudá.


Nakladatelství Dokořán oslavilo v minulém roce 10. výročí svého založení! Vydali již přes 500 knižních titulů a jejich původní záměr – vybudovat nové nakladatelství se zaměřením zejména na populárně naučnou a odbornou literaturu s výběrovými přesahy do kvalitní beletrie a poezie se jim tak snad podařilo naplnit.
Komentáře
Zatím žádné komentáře. Buďte první!
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.
Přihlásit se