Touto knihou, jež vyšla roku 1996, na sebe dnes slavný Roberto Bolaňo poprvé upoutal pozornost. Formálně je to slovník spisovatelů, ale žádná slavná jména skutečných latinskoamerických autorů, kteří si tak či onak zadali s fašistickou ideologií, tam nenajdeme. Jde o zvláštní hybridní žánr: soubor typicky bolaňovských, záměrně znejistělých vyprávění, kde banální a všední historky nabývají děsivých a groteskních rozměrů. Bolaňo tu má blízko k Borgesovi, jenž také věrohodně vyprávěl o neexistujících spisovatelích, textech a historických osobnostech a s radostí vymýšlel příručky typu Fantastické zoologie. Bolaňo si navíc hraje se jmény, která se někdy dají v textu dešifrovat, sarkasticky se šklebí a popichuje, ale hlavně propadá kouzlu slova a chrlí fascinující litanie.