Od okupace v r. 1968, kterou připravili Rusáci, jsem se už dál nikdy neučil ruštinu.
O knize
Martin Patřičný je výtvarník, který dělá krásné věci ze dřeva. Dřevo má rád a vypráví o něm v knihách i v televizním pořadu o Kusu dřeva ze stromu. Kromě toho je ale také autorem mnoha fejetonů a povídek. Do výboru Akord a jiskry jsme kromě těch nových zařadili i povídky starší, které autor zredigoval a zčásti přepracoval. Texty odrážejí jeho zkušenosti, sny a představy, zpracovávají neobvyklé příběhy, mnohdy provokují, což je autorovým záměrem, a samozřejmě v nich převažují vztahy mezi lidmi, láska, erotika a také humor. Některé povídky jsou romantické (Sůl nad zlato, Zrzečka), jiné mají nečekaný námět i závěr (Jako v nebi), povídka Robiny aneb Dědové a dívky je ztvárněna na hranici fantazie a skutečnosti. Všechny příběhy spojuje autorův osobitý pohled na život, okouzlení láskou a ženami – ach! Knihu doplňují Patřičné „dřevěné obrazy“.
Související články
Čtení ke kávě
Maturita z ruštiny byla za komoušů povinná
Čtení ke kávě
Bibliofilie není nemoc
Tímto slovem se označuje láska ke knihám a většinou nemá sexuální podtext.
Čtení ke kávě
Školní výlet
Proč si pamatujete nějakou událost dobře a jiná se vám vykouří z hlavy jako kouř?
Čtení ke kávě
Konec starých (literárních) časů
Říkal jsem si, že ten název nelze použít, protože ho použil už Vladislav Vančura pro knihu a po něm ještě tým, který dělal film…