Jmenuju se Lenka, mám deset let a jsem poměrně normální. Každopádně mnohem normálnější než moji rodiče a oba moji blbobráši. Proto taky nechápu, proč se právě mně poslední dobou stává tolik divných věcí. Třeba že se na školní tabuli samy od sebe objevují strašně trapné věty nebo že mé oblíbené jídlo najednou páchne po růžičkové kapustě. Blééé! Způsobuje to snad indická zobcová flétna, kterou mi dala máma? Na něco takového přitom vůbec nemám čas. Chci si totiž bezpodmínečně pořídit vlastní zvíře. Mám už i docela dobrý plán, jak to udělat. Jen kdyby mi pořád nestála v cestě ta hloupá flétna…