Žijeme ve světě, pobíháme po ulicích, spěcháme do práce, spěcháme do vztahů i ze vztahů. A když se zastavíme, stejně nic nevidíme. Protože jinak nic není.
Souboru povídek dominují obrazy obyčejných osudů ve všedních situacích, které tak často odhalují marnost, bezvýchodnost, úzkost z budoucnosti. Postavy své banální rutiny provázejí dialogy plnými intrik, zástěrek i manipulací, komentáři, jimiž klamou sebe i své blízké. Jen tak mohou v tomto světě obstát. Protože jinak nic není.
Za knihu povídek Čtyři stěny obdržela Alžběta Bublanová od Akademie literatury české Cenu K. H. Máchy.