Ve své poslední komedii z roku 1673 si Moliè.,re vyřizuje své účty s felčary své doby a s jejich mnohdy prapodivnými léčebnými metodami. Sám autor, který byl představitelem hlavní postavy hry, zemřel při čtvrté repríze, kdy ho v závěru představení zastihlo prudké chrlení krve. Hra stále patří k těm nejzábavnějším a nejhranějším komediálním dílům francouzského klasicismu. Vychází v edici D v překladu Svatopluka Kadlece jako 112. svazek.