Nakladatelství Plus vydalo v letošním roce další román jedné z nejúspěšnějších norských spisovatelek současnosti, Unni Lindellové. Po vcelku nedávno vydané Medové pasti, jejíž recenzi najde také na našich stránkách, je Temný muž dalším z celé série knih, v nichž zákon zastupují vyšetřovatel Cato Isaksen a Marian Dahleová.

Příběh začíná návratem obou detektivů z dovolené. V Medové pasti se tito dva lidé vlastně příšerně nesnášeli. Jádrem sporů byla především Marianina fenka Birka. Cato nesnese její přítomnost na policejní stanici a dle něj až přílišnou starostlivost své kolegyně o ni. I když by se mohlo zdát, že si zasloužené volno oba užili a vrátí se odpočatí s tím, že vše bude zapomenuto, autorka tuto pozitivní změnu v jejich vztahu čtenářům nedopřeje. Jejich hádky ale přeruší smrt staré ženy, Britt Else Bubergové, kterou někdo vyhodil ze šestého patra domu na předměstí Osla. Důchodkyně žila sama a stýkala se pouze s Astrid Wismerovou z nedalekého domova důchodců. Ve stejnou dobu zmizí z kempu devatenáctiletá Lilly Rudecková…

Marian je přesvědčená, že oba případy spolu nějak souvisí. Má s nimi snad spojitost vražda, která se v kempu odehrála už před třiceti pěti lety? Vyšetřovatelé budou muset nejen uvažovat logicky, ale především zapojit i svou fantazii a jednat na podkladě dedukcí, aby dokázali vyšetřování uzavřít.

Uni Lindellová se v Temném muži více zaměřila na charakteristiku Marian. Sleduje nejen její kroky v pátrání, ale snaží se také detailně přiblížit uvažování této trochu rozporuplné osobnosti. Musím přiznat, že v Medové pasti jsem si Marian nijak neoblíbila. V tomto volném pokračování se mi ale zdála její postava daleko zajímavější. Možná to bylo tím, že jí dala autorka více prostoru a umožnila tak pochopení jejího, občas nepředvídatelného chování.

Zpočátku budete mít zřejmě pocit, že se jedná o dost složité případy. Je to ale jen zdání, jak brzy pochopíte. Autorka rozdá karty a ty se pomalu obracejí. Přesně tak jako třeba v pokeru. Nejistě je budete odkrývat spolu s Catem a Marian a pátrat, zda mají kořeny skutečně v hluboké minulosti. Můžete i zkoušet hádat, jaké bude rozuzlení. Autorka děj napsala tak, že na vás skutečně působí dojmem, jako byste byli o krok dále než oba detektivové. Jenže Unni Lindellová má jednu úžasnou schopnost. I když by vám mohlo být zřejmé, jak příběh dopadne, nenechá vás oddechnout a navnadí vás natolik, že si budete říkat, že to třeba tak jednoduché nebude. A to vás donutí dočíst po poslední stránku…

Navíc děj plyne ve svižném tempu. I když se autorka detailním způsobem zabývá prací policie, texty nepůsobí nijak nudně. Jsou naplněné skvělou atmosférou, kterou Unni Lindellová dokázala vytvořit. Mimo to se jedná i o emotivní čtení, zvláště ve zmiňovaných pasážích týkajících se psychiky Marian a jejích prožitků.

Byť se mi kniha četla velmi dobře, jsem trochu nespokojená s jejím závěrem, který bych nazvala až malinko přehnaným. Je sice pravdou, že historie se opakuje, ale v tomto příběhu na mě tato skutečnost působila divně a nevěrohodně.

Celkově bych román zhodnotila jako velmi čtivý, s originální, až tajuplnou zápletkou, který dokáže čtenáře doslova posadit do křesla. Unni Lindellová je mistrem mrazivého napětí a Temný muž se tak díky jejímu zpracování, podle mě, ocitá na špičce pomyslného žebříčku kvalitních severských detektivek. Titulu dávám osm hvězdiček z deseti a těším se na další pokračování z plánované řady krimi románů s Cato Isaksenem.