Možná i tuto otázku si položí dospělý čtenář, když si přečte knihu určenou prvoplánově dětem. Jenže, jak víme, právě dětské příběhy někdy nastavují nemilosrdné zrcadlo nám dospělým. I když jsou v hlavní roli prázdniny, medvědi a ovce. Nevěříte?
Pak si určitě nenechte ujít prvotinu lounské autorky Dany Šianské. Jmenuje se Zakázané prázdniny a dle anotace by měla nejvíce oslovit děti, možná spíše kluky, mezi devíti až desíti lety. Ovšem nenechte se těmito proklamacemi zmást.
Příběh dvanáctiletého Kryštofa, který sice má vše, o čem by se ostatním dětem mohlo jen zdát, ale postrádá to nejdůležitější, a to totiž bezpodmínečnou lásku rodičů, osloví i mnohem starší čtenáře. Bohužel kniha dokumentuje v naší společnosti čím dál více rozšířený jev, a to materiálně zabezpečené děti, pro jejichž niterné potřeby jejich blízcí nemají pochopení, protože jim chybí čas, který by s nimi skutečně trávili.
Jedináček Kryštof právě vchází do obtížného období puberty a z šikovného a bezproblémového kluka se stává človíček, který nerozumí sám sobě, natož aby pochopil své zaneprázdněné rodiče. Mnohem lépe než doma se cítí u kamaráda Šimona, který sice nemá vše, nač si vzpomene, ale má vstřícné a chápavé rodiče. Spolu plánují prázdniny na řece Otavě a těší se na „zlatokopecký život“. Kryštofovi rodiče však pro tyto plány nemají pochopení a nutí syna jet s nimi na drahou zahraniční dovolenou.
Zoufalý Kryštof se rozhodne vyřešit vše po svém – uteče z domova. Při vzpomínkách na vyprávění Šimonova táty zamíří do Medvědího údolí a netuší, co vše ho čeká. Prožije opravdu dobrodružné prázdniny, pochopí, že lež má krátké nohy a že práce může být i zábavou. Seznámí se s bačou, „doktorem“a životem na salaši.
Dobrodružné vyprávění není jen prostým příběhem, který velmi snadno přečtete. Má v sobě ukryto mnohem více. Jde o knihu s poselstvím, jakýmsi morálním ponaučením, které tak snadno do svých knih vpravoval Jaroslav Foglar. Zároveň jde o moderní příběh ze současnosti, který má šanci oslovit nejen dnešní děti, ale i jejich rodiče.
Knihu jsem testovala na své čtrnáctileté dceři a ta ji zhltla velmi rychle. Námět se jí moc líbil, souhlasila i s tím, že by kniha mohla u jejích vrstevníků působit jako prevence. Vždyť není problém, o němž by se nedalo mluvit, a útěkem z domova se nic nevyřeší. Na druhou stranu jsme tu však my, rodiče, a i nás autorka prostřednictvím svého příběhu vybízí, abychom naslouchali svým dětem. Přestože jsou v pubertě a je s nimi někdy těžké pořízení.
Mladším dětem se bude určitě zamlouvat dobrodružství v horách a nádherné ilustrace Evy Beberové, které text provází. Krátké kapitoly povzbudí ke čtení i méně zkušené čtenáře a skvělý obsah je u knihy udrží až do poslední řádky. Příběh bych doporučila dětem od devíti let, horní hranici bych ale nechala otevřenou.
Nakladatelství Krigl určitě nemusí litovat, že otevřelo možnost vydat knihu neznámé autorce, protože Zakázané prázdniny se určitě povedly! Svědčí o tom i její nominace na Českou knihu roku 2013. Pokud nevěříte, pak vám nezbude než si knihu vydanou koncem loňského roku pořídit.
Související knihy
Zakázané prázdninyŠianská, Dana
Agentura KRIGL, 2013
Když čtu tuto prvotinu Dany Šianské a přenáším se do děje knihy samotné, mám chuť se toulat po horách a vychutnávat si jejich krásu. Autorka zde, ale také popisuje i tvrdost denního života tak barvitě, že se ráda vrátím do svého pohodlného křesílka a v teple domova si její knihu dočítám. Samotný příběh Kryštofa je nesmírně poutavý, popisuje plno dobrodružství, napětí, romantiky a také plno poučení, vyplývající z děje knihy. Kryštof je sice jen dvanáctiletý kluk, ale již s vlastním uvažováním a notnou dávkou statečnosti. Paní Šianská, kdybych nevěděla, že jste žena, uvěřila bych, že jste vše, co v knize popisujete prožila na vlastní kůži, protože při čtení jsem to s Kryštofem prožívala celé i já ! Děkuju, máte talent a myslím, že nejen za sebe, ale i za ostatní Vaše čtenáře, prosím, pište dál. Tonislavka
Zakázané prázdniny ve mě evokovaly některé vzpomínky z dětství. I když mám pubertu daleko za sebou, vtáhlo mě to do děje a byla jsem zvědavá, jak se příběh bude vyvíjet. Na konci jsem měla slzičky v očích, ta kniha je totiž o štěstí.
Zakázané prázdniny jsem přečetla za jediné dopoledne a mohu je tedy vřele doporučit. Vše podstatné již bylo napsáno, takže jen dodám: po přečtení knihy mi bylo upřímně líto, že už je konec. Pokud jste ji nečetli, směle do toho!
Měla jsem to štěstí, že se mi tato skvělá kniha dostala do rukou. Jen co jsem ji otevřela, příběh mě naprosto pohltil a nemohla jsem přestat číst. Knihu jsem přečetla na posezení. Musím říct, že děj je velice poutavý a pořád se něco děje, zkrátka jsem se od toho nemohla odtrhnout. Autorka skvěle popisuje místo, kde se děj odehrává, skoro jakoby se tam někdy sama ocitla. Příběh vás donutí k zamyšlení a po přečtení ve vás zanechá zvláštní pocit. Je mi 17 let a knihu bych doporučila jak mladistvým, tak dospělým. Kniha uspokojí všechny věkové kategorie.
Recenze i vyjádření paní Marcely jako by byly i mými slovy. A to mi není mezi 10 a 50, ale o dost víc. Najednou jsem byla zase holka, co hltá dobře čtivou knížku plnou reálných dobrodružství.
A co víc. Ocitla jsem se v nádherné panenské přírodě a pěkně jsem si ji spolu s dvanáctiletým Kryštofem užívala. Vždyť snem dětí nejsou jen prázdniny s leteckou dopravou a hotelem all inclusive. To je Váš sen, páni rodičové !
S tímto názorem musím jen a jen souhlasit, lépe bych to nevyjádřila. Je mi 45 let a měla jsem to štěstí si knihu přečíst. Přečetla jsem ji jedním dechem a musím říct, že je to velmi poutavý příběh, který mi před očima běžel jako film a několikrát mě donutil k zamyšlení.
V knize nejsou hluchá místa, je napínavá, humorná a došlo i na slzy. Jak už zmínila paní redaktorka, je těžké určit pro jakou věkovou kategorii by kniha měla být. Dle mého názoru si tam každý to své najde, ať je mu 10 nebo 50 let.