Budete potřebovat představivost i znalost doby a prostředí, v němž žila. Jedině tak správně uchopíte sdělení, které debutantka Lidmila Kábrtová vměstnala do svojí prvotiny s názvem Koho vypijou lišky.
Lidmila Kábrtová (*1971) vystudovala žurnalistiku a marketingovou komunikaci. Věnovala se novinařině, přispívala do novin i časopisů. V současné době pracuje v oblasti PR. Její specialitou je psaní krátkých příběhů na padesát slov a minutových rozhlasových her.

Koho vypijou lišky je ojedinělým zjevem v české literatuře. Románový příběh dívky El je totiž psán pomocí kapitol, které mají pouze padesát slov. Celá kniha tak působí spíše jako básnická sbírka – co strana, to krátký vhled do života. Zvláštním předělem jsou jednotlivé letopočty (1970-2011), k nimž autorka vybrala nadpisy z dobového tisku. A co se dá sdělit útržky jak vystřihnutými ze soukromého deníku? Kupodivu možná víc, než byste čekali.

El se narodila jako „husákovské“ dítě mamince, která se musela vdát, ač nechtěla, za člověka, kterého by si normálně nevybrala. Není divu, že toto trauma přenáší na El, která z toho nemá rozum. „Tati“ je po pěti letech ze společného soužití, nebo spíše „soubití“ vyřazen rozvodem, ale kdykoliv se opět zjeví na scéně, jde o veliký malér. El prožívá krásné chvíle s dědečkem, později při čtení knih a psaní slohů. Nepřijetí se v jejím životě kupí – ani ve škole se svojí uzavřenou povahou nezapadla. A do toho těžká doba normalizace, fronty na banány, toaletní papír, knihy, zakázaní autoři, zakázaná kultura, uniformní oblečení, omezené myšlení… Není toho málo, s čím se musí El ve svém nelehkém životě vypořádat.

V každém případě se pokus o „stručný“ román vydařil. Čtenář je nucen se více zamýšlet nad tím, co čte, domýšlet si, co bylo před a co potom. A pokud je vrstevníkem malé El jako já, pak se mu před očima objeví i obrázek jeho vlastního dětství: hry, které hrál, nedosažitelná coca-cola, džíny, bony, upjaté učitelky, devizové přísliby, májové průvody s nezbytnými mávátky, ba dokonce knihy, které tenkrát četl.

Aurora
„Děti zatleskejte,“ gratuluje jí soudružka učitelka k druhému místu ve výtvarné soutěži mateřských škol.
Červená se.
Medaile se stříbrně blyští.
„Tady máš zpátky svůj obrázek.“
Dívá se na pastelkami vyvedenou plachetnici, oči rozšířené údivem: pirátská lebka je z vlajky pryč a na boku lodi se nově skví divný nápis „AURORA“.
str.68

Lidmile Kábrtové se povedlo pomocí stručného sdělení dostat do hloubky života a vyznění těch krátkých výňatků je až burcující. Přesto, že knihu určitě přečtete velice rychle, nenechte se ochudit o celkové vyznění. Dopřejte si dostatek času na „strávení“ předloženého.

Kniha Koho vypijou lišky je určitě vhodným dárkem pro všechny plus mínus čtyřicet, protože je vrátí do vzpomínek na dobu, kdy vyrůstali…

—————————————————————————-

Pokud vás kniha zaujala, můžete si přečíst naši ukázku. A nebo zkusit knihu vyhrát v naší velké letní soutěži!

Rozhovor s autorkou vám přineseme příští týden!

Související knihy

Kábrtová, Lidmila

Host, 2013