Titul Co možná nevíte o životě našich předků vydalo roku 2013 nakladatelství Motto. Jeho autorkou je pražská rodačka Stanislava Jarolímková, která vystudovala fakultu žurnalistiky na Univerzitě Karlově. Mezi její další díla patří například kniha Co v učebnicích nebývá aneb Čeští panovníci jak je (možná) neznáte.

Kniha Co možná nevíte o životě našich předků nás seznámí s každodenním životem našich slovanských předchůdců, o němž se z klasických učebnic dějepisu moc nedovíme. První díl knihy začíná příchodem Slovanů do jejich nové vlasti a končí rokem 1526, kdy na český trůn usedli Habsburkové. Autorčin text je doprovázen šedesáti ilustracemi kreslíře Štěpána Zavadila.

Text knihy je rozdělen do patnácti kapitol, z nichž každá se věnuje jednomu aspektu života našich předků. Dovíme se o tom, v jakých domech bydleli, co dělali, když se nudili, jaké tresty je mohly stihnout za společensky odsouzeníhodné chování, jak byli ovlivňováni náboženstvím, proč vysazovali ovocné stromy v lesích, jak se poznalo, že z dětí vyrostli dospělí a nebo jak vypadalo přijímací řízení na pražskou Karlovu univerzitu.

Například kapitola „Veverky, knedlíky a víno“ se zabývá tím, jak se naši předkové stravovali, čím své jídlo jedli, co používali na jeho ochucování a čím jídlo po jeho zkonzumování zapíjeli. Milovníky Čechy tolik oblíbeného piva bude dozajista zajímat informace, že původně pivo připomínalo spíše řídkou kaši a považovalo se za plnohodnotné jídlo.

Kapitola „Do svazku manželského vstoupiti hodlají“ se věnuje rodinnému životu našich předků. Zjistíme, že až do 12. století u nás byly sňatky soukromou záležitostí dvou lidí a jejich průběh se řídil zvyky a tradicemi, až poté začala do sňatků zasahovat římskokatolická církev a manželství přestalo být soukromou rodinnou záležitostí, ale muselo se uzavírat výhradně v kostele za liturgických obřadů vedených knězem.

Co možná nevíte o životě našich předků rozhodně není o nudných faktech a nezáživných líčení událostí z dějin naší historie. Neobsahuje zdlouhavé životopisy králů, císařů či knížat ani jinak významných osobností, které formálně tvořily naše dějiny. Zajímá se totiž o běžné obyvatele ve městě či na vesnici, tvořící „pozadí“ všech velkých dějinných událostí. A právě tím je kniha tolik zajímavá a odlišná od mnoha jiných publikací, jež se věnují českým dějinám.

Titul mohu doporučit všem čtenářům, kteří se chtějí dovědět více o naší historii a vytvořit si tak v hlavě její ucelenější obraz. Pro vážné zájemce o toto téma autorka na konec své knihy zařadila velmi obsáhlý seznam použité literatury, jež umožňuje pustit se do samostatného studia problematiky.