Je známo, že pokud chceme, aby se náš potomek naučil něco nového, musíme mu poskytnout dostatečnou motivaci. Pouhé „naše rozhodnutí“ je málo na to, aby si dítě samo od sebe uvědomilo důležitost učení. Obzvláště to pak platí u prvňáčků, kteří mají před sebou velmi těžký úkol – naučit se číst, psát a počítat.

Petra Braunová napsala právě pro ně knížku o chlapci, jemuž rodiče cíl jen stanovili a ve vysvětlení důvodu se omezili na klasické “musíš“. Titul vyšel pod názvem Kuba nechce číst v loňském roce v nakladatelství Albatros. Příběh vypráví o Kubovi, který nastoupil, velice nerad, do první třídy. Vůbec nemá zájem věnovat se počtům nebo čtení. Spíše se vidí venku na hřišti s fotbalovým míčem u nohy. Jeho maminka i tatínek jsou pracovně zaneprázdněni, čehož Kuba dost využívá a místo toho, aby si doma opakoval učení, tráví čas s kamarády. Brzy se to samozřejmě začne projevovat i na jeho školních výsledcích. Naštěstí Kubu vyučuje paní učitelka, která doslova překypuje úžasnými nápady. A s jedním z nich přijde i ve chvíli, kdy to s Kubou nevypadá zrovna růžově…

Kniha byla vydána v edici První čtení, čemuž odpovídá i celkové zpracování. Písmenka jsou dostatečně velká na to, aby si začínající čtenáři mohli o trápení jejich vrstevníka zkoušet číst sami. Věty jsou kratší, autorka hojně využívá dialogů, které činí text zajímavějším právě pro ty nejmenší. Rovněž délka jednotlivých kapitol odpovídá možnostem koncentrace malých čtenářů.

Ukázka z knihy

„Ahoj, mami!“ volá Kuba vesele a dává mamince pusu.

„Ahoj, tati!“ obejme i tátu a přitiskne se k jeho tváři.

„Ahoj, Kubo!“ diví se rodiče. „Co se stalo?“

Kuba přišel dneska ze školy ve výborné náladě.

Oběma je jasné, že má pro rodiče dobrou zprávu. Rychle loví z tašky notýsek.

„Ta je krásná,“ rozplývá se maminka nad velkou červenou jedničkou. „Jen kdyby jich tam bylo víc!“

„Jojo,“ tahá táta syna z legrace za ucho. „To je taková první vlaštovka, viď? Teď už jich tam bude jenom přibývat.“ (str.41)

Originální je zvolená zápletka, tedy motivovat dítě natolik dostatečně, aby samo dostalo velkou chuť naučit se číst, psát i počítat. Nejsem si jista, zda by některá učitelka způsob popsaný v knížce použila skutečně v praxi. Spíše se domnívám, že Petra Braunová chtěla především rodičům ukázat nutnost spolupráce s dítětem doma. A že i zdánlivá maličkost hraje v takovém případě velice důležitou úlohu. O čemž se každopádně přesvědčíte, pokud si se svými ratolestmi tento titul přečtete, což Vám rozhodně doporučuji. Jedná se totiž o úžasně zpracovaný příběh, který zaujme nejen děti. A možná v něm při troše zamyšlení objevíte ten pravý přístup, pro vašeho chlapce či holčičku, mají-li podobný problém. Nebo si díky němu zlepší své studijní výsledky. Příběh však ocení i rodiče předškoláků, kteří se na vstup do školy teprve připravují. Třeba se jim tam nechce a vy nevíte, jak je přesvědčit, že všechno nemusí být tak hrozné, jak si nyní představují….

Související knihy

Braunová, Petra

Albatros, 2012