Není to tak dlouho, co jsme skoro všichni byli zemědělci. Vždyť ještě v roce 1900 žilo na venkově kolem 90 % evropského obyvatelstva. Možná proto se nás dotýká zastavování úrodné zemědělské půdy a s tíživým pocitem prožíváme sucho na polích a kůrovcovou kalamitu v lese. Zdálo by se, že z obojího můžeme vinit hlavně počasí, ale velkou roli sehrává i stav půd. Jsme si téměř jisti, že budoucí krajina bude vyžadovat návrat ke starým technikám péče o půdu a les, ale zároveň se neobejdeme bez nejnovějších technologií a experimentů se způsoby zavlažování, novými plodinami a lesními dřevinami. Zdravou a na přirozených základech spočívající přírodu tak začínáme potřebovat ne jako „ochranářský přepych“, ale abychom vůbec mohli žít v důstojném prostředí a neměli nouzi o vodu a potraviny. Nejedná se přitom jen o jídlo a dřevo, ale také o místní klima, kvalitu podzemních vod i pocit klidu a někdy i štěstí či krásy, jaký prožíváme v harmonické krajině. 250 barevných ilustrací a fotografií

Půda a život civilizací

Co děláme půdě, děláme sobě
Autoři: Václav Cílek, Jiří Hladík a kol.

Počet stran: 256
Vazba: vázaná
Formát: 300×220 mm
ISBN: 978-80-7675-015-9
Doporučená cena: 499 Kč

Knihu Půda a život civilizací vydalo nakladatelství Dokořán.

Ukázka z knihy

Probíhající klimatické změny, krize středoevropského lesa i znečištění asi 60 % podzemních vod České republiky, obavy z růstu cen potravin a následných sociálních bouří nás stále víc upozorňují, že svět je složitý a propojený takovým způsobem, že zisk v jednom sektoru, může znamenat ztrátu v jiném. Ukazuje se dávno známá pravda, že při kořistném hospodaření se dnešní zisky mění na budoucí ztráty. Půdě – ale týká se to rovněž vody či lesa – je proto zapotřebí rozumět z více úhlů a hlavně z propojené perspektivy. Jak ovlivňuje stav lesa vláhu na polích? Může průmyslový kompost nahradit chybějící hnůj? Jaký význam má rozumná potravinová soběstačnost a jak bychom ji měli definovat? Jako 90% soběstačnost v obilovinách a luskovinách a nejméně 50% soběstačnost v masných produktech? A zbytek dovezeme, nebo ušetříme? (str. 12)

***

Základní princip agrární revoluce spočívá v tom, že společnost musí mít nejdřív dost potravy, aby si uvolnila ruce k dalšímu technickému rozvoji. Lidé z přelidněného venkova odcházejí do měst, kde se věnují zejména průmyslové výrobě. Vynalézají stroje, které ulehčují práci v zemědělství, a proto se další lidé mohou přesunout do měst, kde se z nich buď stávají dělníci, anebo začínají pracovat v obchodu a ve službách. Vytváří se zisk, ze kterého je možné financovat Národní divadlo, operu či dávat stipendia nadaným umělcům a vědcům. Vzniká střední třída. Je to agrární revoluce, která je předehrou pro revoluci industriální a jejímž substrátem je hospodaření s půdou, nové pícniny jako jetel, rotace plodin a další osevní postupy a zejména umělá hnojiva. Touha po vyšších a bezpečnějších výnosech nejdřív podpořila rozvoj chemie a později zemědělského strojírenství. (str. 25)

Přečtěte si celou ukázku.

O autorovi

Václav Cílek (* 11. května 1955) geolog, klimatolog, spisovatel a popularizátor vědy. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity, obor geologie ložisek. Přestože se ve své práci zabývá především změnami klimatu a prostředí, vývojem české krajiny a interakcemi mezi přírodou a civilizací, najdeme v jeho knihách přesahy směrem k literatuře, religionistice, filozofii, teologii, výtvarnému umění nebo hudbě všech žánrů. Za Krajiny vnitřní a vnější a Makom. Kniha míst byl vyznamenán cenou Toma Stopparda za rok 2004. V roce 2007 získal Cenu ministra životního prostředí „za výrazný přínos k popularizaci české vědy, zejména geologie a klimatologie“. V roce 2009 mu byla udělena cena VIZE 97 Nadace Dagmar a Václava Havlových za to, že „svým dílem významně rozšířil lidský obzor, poukázal na méně známé jevy a souvislosti, napomohl včlenit výsledky vědy do obecné kultury a prohloubil alternativy lidského pohledu na svět, kosmos a základní otázky bytí“. Václav Cílek spolupracuje s Českým rozhlasem a s Českou televizí, jako autor či spoluautor vydal přes třicet knižních titulů.

Zdroj informací: Dokořán

Nakladatelství Dokořán vzniklo v roce 2001 a dosud vydalo více než 600 titulů, z nichž asi třetinu tvoří překlady z angličtiny, francouzštiny, němčiny, holandštiny, čínštiny, italštiny, polštiny a ruštiny. Od počátku se zaměřuje na populárně-naučnou a odbornou literaturu s výběrovými přesahy do kvalitní beletrie a poezie. Snaží se vydávat tituly nejen zajímavé, ale i profesionálně vyrobené.

Související knihy

Cílek, Václav – Hladík, Jiří

Dokořán, 2021