Tajemství templářů a mocná kabala

large
Jak mohl tak mocný, rozsáhlý a strukturovaný řád, jakým byli templáři, zaniknout v jediný večer? Je možné, že měli v záloze nějaký tajný plán? Touto myšlenkou se zabývají hlavní postavy románu Umberta Eca.


Autorem románu Foucaultovo kyvadlo, který v aktualizované podobě vydalo nakladatelství Argo, je známý italský spisovatel, sémiolog, estetik a filosof Umberto Eco. Umberto Eco je jedním z nejvýznamnějších představitelů postmoderny 60. let 20. století. Od roku 1971 působí jako profesor na katedře sémiotiky na univerzitě v Bologni. Zabývá se především středověkou estetikou (odborné publikace Umění a krása ve středověké estetice, Dějiny krásy, Dějiny ošklivosti) a kulturou a tzv. recepční estetikou (zaměřuje se na „vnímatelno“ uměleckého díla, ne na dílo samotné). Nejznámější jsou Ecovy romány, charakteristické svou mnohavrstevností a autorovou zálibou v okultních vědách a tajných společnostech. Jmenovat lze například Jméno růže (recenzi na něj si můžete přečíst na našich stránkách po otevření tohoto odkazu), Pražský hřbitov (recenzi najdete rovněž na našich stránkách pod tímto odkazem) či Baudolino. Z Ecova odborného díla jsou známé kupříkladu tituly Meze interpretace, Šest procházek literárními lesy, Poznámky na krabičkách od sirek anebo Bludiště seznamů.

Hlavní postavou z velké části retrospektivního příběhu je Casaubon, student píšící disertační práci o templářích. Při hledání materiálů se setkává s Jacopem Belbem a Diotallevim z nakladatelství Garamond a začne s nimi spolupracovat. Jednoho dne navštíví nakladatelství, které vydává jak kvalitní literaturu, tak braky různých pochybných démonologů, jistý plukovník Ardenti, který chce vydat svou knihu o poselství templářů. Casaubon je přizván, aby posoudil historickou stránku knihy. Právě Ardenti předá trojici listinu mající původ ve čtrnáctém století. Poté zmizí, možná je dokonce zavražděn. Trojice nadšenců postupně sestaví myšlenku velkého spiknutí s cílem ovládnout svět. Tohoto výmyslu se chytí lidé, mající za cíl uskutečnit jej.

Intertextuální román Foucaultovo kyvadlo je rozdělen do deseti hlavních kapitol, pojmenovaných podle deseti sefir (boží atributy ze židovské kabaly), jmenovitě Keter, Chochma, Bina, Chesed, Gevura, Tif’eret, Necach, Hod, Jesod a Malchut. Stejně jako jiné Ecovy romány, i Foucaltovo kyvadlo lze vnímat několika způsoby. Je možné jej číst například jako detektivní příběh, úvahu o vztahu reality a fikce nebo jako soubor historických a filosofických poučení zakomponovaných do napínavého příběhu.

Čtenář při čtení knihy žasne, jak se autorovy podařilo skloubit všechny sféry svého sedmisetstránkového mnohavrstevného díla do podoby, která nejen že má vnitřní logiku, ale již dokáže strávit i někdo, kdo se filosofii, logice, religionistice, etnologii a sémiotice nevěnuje na akademické úrovni. Nějaké základní informace z těchto oborů však kniha předpokládá, jinak by se proces čtení kvůli neustálému hledání informací neúměrné protáhl.

Příběh je homogenní směsí učeneckých výkladů a napínavého příběhu, což bude pravděpodobně vyhovovat intelektuálně založeným čtenářům, majícím vysoké nároky na knihy. Dokonce i promluvy jednotlivých osob v dialozích jsou dlouhé (připomínají spíše než dialog střídající se monology) a plné odborných informací. Autor je zkrátka člověk nabitý informacemi ze všech možných koutů vědění a nebojí se tyto své vědomosti použít v napínavém románu takovým způsobem, který uchvátí čtenáře a donutí jej přemýšlet nad tím, kolik toho vlastně může vědět jeden člověk.

Kniha zaujme čtenáře, hledajícího poutavý a dobrodružný příběh plný historie, filosofie a tajemna. Zjednodušeně by se dalo říci, že Foucaultovo kyvadlo je podstatně složitější Šifra mistra Leonarda, obohacená množstvím faktů z různých vědních oborů (či naopak, vzhledem k rokům vydání obou knih). Titul doporučuji čtenářům, kterým nevadí čtivo náročnější na soustředění.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeFoucaultovo kyvadlo
Nové, aktualizované vydání

Eco, Umberto

Argo, 2015

Napsat komentář