Milovníci výtvarného umění by si neměli nechat ujít knihu profesora klasické archeologie Jana Bažanta nazvanou Božská nahota. Uvidíte, jak se v průběhu staletí měnila podoba sochy Venuše – jednoho z nejznámějších děl starořeckého sochařství.
O knize
Afroditu, kterou Římané převzali jako Venuši, máme spojenou s „věčnou krásou“, její zobrazení jsou považována za vizualizaci „podstaty ženství“. Kniha Božská nahota. Sochy Venuše od počátku do dneška se zaměřuje na dramatické proměny v pojetí soch antické bohyně sexuality, jež byly důsledkem přehodnocení božstev, rituálů, nahoty, postavení žen a výtvarné kultury. Tak tomu bylo i v poantickém světě, který se k antickému Řecku a Římu a jeho výtvarnému umění znovu a znovu až do současnosti vrací, ale vždy z jiné pozice, s jiným cílem a s jinými výsledky. Zobrazení Afrodity/Venuše tak neustále oscilovalo mezi dvěma protikladnými póly: fascinující božskostí, jež je z principu nezobrazitelná, a ženskostí, atraktivní o to víc, čím více naopak odpovídá naší vizuální zkušenosti.
Související články
Populárně-naučná - knižní tipy
Božská Venuše