O knize
Vždycky je otázkou, zda vůbec činit něco takového, jako je souborné vydání novinových sloupků a příbuzných textů, navíc v tomto případě již ve druhém svazku (první bylo Sloupoví aneb Postila, Dokořán, Praha 2008). Sloupek je útvar krátkodechý, v typickém případě se druhého dne i s celým listem smačká a hodí do koše. Stanislav Komárek se ale vždy při svém psaní snaží, aby jeho texty obsahovaly i něco jiného než obvyklé radosti čtenářů novin: líčení hlouposti mocných a chyb, které udělali. I při souborné redakci nelze odstranit skutečnost, že každý ze sloupků je jako dopis v láhvi: je jaksi do sebe uzavřený a je určen k samostatnému čtení odděleně od jiných.