Šedesátá léta v Československu měla daleko do vysněné idyly. Přesto v nich lidé dokázali najít světlé okamžiky plné humoru a vybojovat drobná vítězství nad režimem. O malých velkých hrdinech té doby píše Jan Stavinoha v publikaci s výstižným názvem Pražský dixieland.
O knize
Povídky v Pražském dixielandu nezapřou autorův český původ, přestože již dlouhá léta žije v Nizozemsku. S hrabalovskou nostalgií či haškovským humorem, ale přesto po svém líčí drobné pražské postavičky šedesátých let. Komunistický režim jim všem komplikuje život, ale oni se vyrovnávají se všemi útrapami důvtipně a s nadhledem. Často je můžeme charakterizovat řekněme jako šibaly, ať už se jedná o školáka, studenta, muzikanta, důchodce, redaktora, recepčního nebo nezaměstnaného. Sbírka se skládá z dvanácti povídek, z nichž každá se odehrává v Praze a zastupuje jeden měsíc v roce. Kompoziční inspirací bylo pro autora Čtvero ročních dob Antonia Vivaldiho. Postavy hudebníků, často jako osob nerespektujících systém nebo stojících mimo něj, se pak objevují nejen v titulní povídce.
Související články
Beletrie - knižní tipy
Humorem proti okupaci
Beletrie - knižní tipy
České povídky pro české čtenáře
Dnešní knižní tipy budou ryze české, ale přesto nabídnou tituly dvou zcela odlišných autorů, vzdálených časem i prostorem…