Krymská válka byla nejen jednou z nejzbytečnějších a nejkrvavějších válek v historii, navíc byla první válkou, v níž se v plné míře projevila síla žurnalistiky, a poslední válkou, které se zúčastnily klasické plachetní válečné lodě.
O knize
Poté, co si hrabě Bourqueney, francouzský diplomat a politik, pečlivě prostudoval mírovou smlouvu uzavřenou a podepsanou 30. března 1856, prohlásil: „Když se člověk obeznámí s tímto dokumentem, nemůže nijak porozumět, kdo je tu vlastně vítěz a kdo poražený.“ I tak by se dala charakterizovat Krymská válka, válečný konflikt zasahující kromě poloostrova téhož také Kavkaz, sever Ruska, Baltské moře či Dálný východ. Konflikt, na jehož konci sice zůstaly legendy v podobě „Dlouhé červené linie“ či „Útoku lehké brigády“, ale především statisíce mrtvých vojáků. Tragédií zůstává, že povětšinou nezemřeli „slavnou“ smrtí na bojištích, ale umrzli ve svých stanech či umírali na zhoubné nemoci daleko bojiště. Celým tím neskutečným zmatkem rodící se nové válečné strategie se prolíná častá nekompetentnost nejen velících důstojníků, ale také politiků dostatečně vzdálených od míst bojů.
Související články
Populárně-naučná - recenze
Jedna z nejzbytečnějších válek v dějinách
Populárně-naučná - knižní tipy
Krymská válka jako Velký švindl
Výbušné 19. století poznamenalo nemálo vojenských konfliktů. Jedním z těch největších byla právě Krymská válka. Václav Králíček novinář, grafik, malíř a hlavně nadšenec do lodní historie, se věnuje především námořním aspektům této války.