Mezi náhrobky anglických a francouzských panovníků lze najít takové, které zobrazují panovníka zároveň jako rozkládající se mrtvolu a současně jako věčně živý majestát. Jde o problematiku „rozdvojení“ králova těla, jež ve své studii vysvětluje historik Ernst Kantorowicz.
O knize
Dvě těla krále patří k nejvýznamnějším knihám o dějinách středověkých politických a teologických představ a idejí. Původem německý historik a profesor Ernst Kantorowicz, jenž musel i přes své vyhraněně pravicové názory utéci před nacismem do Spojených států, v této knize odhaluje podstatu sakrality královské moci a královské vlády ve středověku. Prostřednictvím pronikavých analýz a netušených interpretací, v nichž konfrontuje názory středověkých teologů s myšlenkovými koncepty anglických právníků 16. století, dospívá ke zjištění, že právě ve 12. a 13. století se z ryze politických důvodů a jednoznačným politickým účelem zrodila představa o rozdvojení králova těla, tedy fyzického, konkrétního těla panovníka, které umírá, a mystického těla vládce, který žije a vládne věčně.
Kniha vychází s finanční podporou hlavního města Prahy.
Související články
Populárně-naučná - recenze
Jedna z nejvýznamnějších knih středověkých dějin