Čekání na lásku

Dílo je určeno pro každého, kdo se zastaví a vidí. Vidí jak kvete jabloň, kopretina na louce a po obloze plynou oblaka, svítí slunce, září měsíc a hvězdy... První částí jsou provázané sonety o náhodném setkání dvou lidí na autobusové zastávce, druhou částí jsou verše o Praze, krásném městu, kde se autor narodil a které má v tomto světě své důležité místo. Slovo autora: Ať lidé zase k sobě najdou cestu, cestu míru a lásky a porozumění. Ať zanechají sváru, nenávisti a zloby a zamyslí se sami nad sebou. Dnes je každý zahleděný sám do sebe, vytvořil si kolem sebe neviditelný kruh, a ten nepřekročí, neříkám všichni. Ať lidé zanechají válek, jsou ve jménu moci a touhy po něčem, co je pomíjivé.