Vzájemně jsme historky doplňovali každý o své vlastní vzpomínky. Najednou jsme měli společnou minulost a byli jsme si velmi blízcí.
O knize
Vrchní antikvář císaře Rudolfa II. Jakub Strada uspořádá pro svou dceru Kateřinu okázalou oslavu patnáctých narozenin. Říká se, že Stradův dům je plný uměleckých skvostů, proto se zvědavý císař rozhodne oslavu navštívit. Půvabná Kateřina a její nevinnost i krása mu učarují a vytrhnou ho ze smutku, kterým tak často trpí. Ale Kateřina touží získat od císaře víc než jen jeho občasné návštěvy...
Související články
Čtení ke kávě
Potomci Foglarovi, část 2.
Čtení ke kávě
Potomci Foglarovi, část 1.
Déšť už nás chladil na zádech, a když přešel do lijáku, zahnal nás, sedm cyklistů, do hospůdky u cesty.
Čtení ke kávě
Já takový nejsem
Pondělní ráno, 9. 30, nejmenovaný supermarket. „Šéfe, dochází rohlíky!“ „Šéfe, našla jsem plesnivou okurku, jo a kasy jedou naplno, to je tím zlevněným mlíkem a nestíháme péct buchty a lidi chtějí ten prací prášek v akci, jenže už je pryč!“
Čtení ke kávě
Jak si prasátka s dráčky hrála s ohněm, a pan starosta nepoznal hrdinu
Už dávno jste odrostli školním lavicím, ale přesto si občas s potěšením přečtete pěkně napsanou pohádku? Pokud ano, pohodlně se usaďte a čtěte dál. Autorkou pohádky je Jaroslava Černá a pohádka vznikla pro připravovanou knihu Polem, loukou, za pohádkou, která bude druhým dílem před měsícem vydané knihy pohádek Klárka v zahradě splněných přání.
Čtení ke kávě
Pokyny z hlubin věků o tom, co udělat, jak žít… a jak napsat román
Možná znáte ten pocit, že někoho, s kým jste se „náhodou“ setkali úplně poprvé, dobře znáte. Něco vás k sobě přitahuje, pořád si máte o čem vyprávět, jste jaksi naladěni na stejnou vlnu. Často se mi stává, že po tom, co vyjde historický román, ozve se mi někdo, kdo se s některou z postav ztotožňuje. Naštěstí jsou to ohlasy pozitivní a jeden z nich k neuvěření. Ale tak se to stalo!
Čtení ke kávě
Město z kamene
Vážení čtenáři, spisovatel a nakladatel se při své tvůrčí práci potřebují, ale bez vás, kteří berete do rukou voňavou knihu, by naše práce neměla smysl. Přijměte prosím jednu z mých zatím nepublikovaných povídek z cest jako poděkovaní za to, že čtete. Jaroslava Černá