Řecké Mani. Rumunské Sedmihradsko. Portugalské Castro Laboreiro. Co spojuje tato tři místa? Především, že dokáží člověka přimět k napsání románu. Spisovatel František Kalenda popisuje svou zkušenost s tím posledním, kde se proplétá historie a legendy.
O knize
Rok 1361. Evropa se zmítá ve Stoleté válce, na Východě nastupuje nová síla. Osmanská říše. Křesťané jsou rozděleni sváry a odvěkou záští. A papež, vyhnaný před lety z Říma do Avignonu, se pokouší křesťany znovu sjednotit. Vysílá misi do Morejského despotátu.
Jejími členy jsou dva přátelé; dominikánský bratr Konstantin a bretonský šlechtic Lucien. Jenže namísto poklidného výletu do slunného Řecka je čekají politické intriky, zamotané rodinné vztahy a v neposlední řadě také vraždy. Brzy se stane jejich cílem jediné: Dostat se od této proklaté země co nejdál.
Autor staví příběh s hlubokou znalostí dějin Byzantské říše a s osobní zkušeností s Peloponéským poloostrovem. Vytváří tak děj protknutý tradičními řeckými atributy: soupeřením s Turky, krevní mstou, tavernami a sladkým vínem z ostrova Samos.
Související články
Čtení ke kávě
Castro Laboreiro: Románové místo/Místo pro román