Za volantem s Karlem Čapkem

Autovraždy, Dobrý stroj, Řidič uličník: Karel Čapek napsal o dopravě a zvláště o automobilech řadu velmi vtipných a čtivých statí. Po náročných rešerších vznikla první část unikátní publikace, představující umělce jako motoristu teoretika i praktika, majitele Škody Popular a Rapid. Navazující reportáž popisuje rekonstrukci poslední Mistrovy velké cesty do Alp sedmdesátiletým rapidem a doprovodnou Škodou Fabia Combi RS. Právě před 75 lety, v létě roku 1935, si čerstvá majitelka vůdčího listu Olga naplánovala první dovolenou svým zánovním autem - mělo najeto 2000 km. Aniž to tušila, její dávná známost Karel Čapek jí na škodovku tajně finančně přispěl, aby poprvé vyrazili spolu a po patnácti letech známosti ji požádal o ruku. Doma zanechal rozepsanou Válku s mloky. Po několikaletém studiu v archivech včetně soupisů majitelů škodovek a rešerších vzpomínek aktérů jízd od řidiče Motla po Čapkova švagra Karla Scheinpfluga se autorovi podařilo rekonstruovat dosud nezmapovanou trasu Čapkových výprav do Alp doslova vesnici od vesnice. Díky dochovaným podrobným itinerářům s poznámkami slavné dvojice se v jejích stopách přesně po tři čtvrtě století vydaly dvě škodovky: stylový černý rapid z roku 1936 a novinka léta 2010, přeplňovaná Fabia combi RS. Čtenáře vtáhne do děje nejen nezvyklá antologie čapkovských textů o automobilismu, v řadě případů inspirovaných pohledem na svět ze sedadla spolujezdce v Popularu a Rapidu. Textová i fotografická konfrontace zhruba 3500 km dlouhé trasy sedmi evropskými zeměmi umožňuje porovnat vzhled krajiny, měst nebo stav dopravní infrastruktury: Čapkovi projížděli třeba právě otevřenou vysokohorskou silnici ke Grossglockneru nebo panoramatickou trasu podél jezera Como. Čtivý text proložený faksimile itinerářů s autentickými poznámkami k cenám benzínu, strmosti kopců, neustálému střídání jízdy vlevo a vpravo podle ještě nesladěných evropských předpisů, ale třeba i chuti třešní a vůni hor má vysokou hodnotu také jako cestopis svádějící k napodobení. Vyšlo 30. listopadu 2010. 192 stran | 160 × 240 mm