Tenhle příběh má dvě hlavní postavy, ženu a muže, manžely, už sedm let po svatbě.

Od okupace v r. 1968, kterou připravili Rusáci, jsem se už dál nikdy neučil ruštinu.

Tímto slovem se označuje láska ke knihám a většinou nemá sexuální podtext.

Proč si pamatujete nějakou událost dobře a jiná se vám vykouří z hlavy jako kouř?

Ačkoliv nejednoho z nás lákají exotické dálky, i naše česká země nabízí plno zajímavých míst k poznávání. Fanoušky architektury nebo „urbexování“ provedeme po prázdných vilách a své putování si zpříjemníme dobrým vínem.

No tak monokla, no. Nemusíte ho mít jen po rvačce, víte?

Říkal jsem si, že ten název nelze použít, protože ho použil už Vladislav Vančura pro knihu a po něm ještě tým, který dělal film…

Například buk může být nádherný, vysoký, vznešený a starý i tři sta let.

Tohle je zvláštní druh fejetonu, je-li to vůbec on. Pokud není, co to je? A ještě začíná otázkou: Kdybych byl bytový architekt, jaké bych měl asi desatero?

Po svatební noci říká lord: „Doufám, lady, že jste otěhotněla, nerad bych tyhle směšné pohyby opakoval.“