Mirek přinesl nákup a mlčky ho položil na kuchyňský pult.

„Vystupte si,“ houkl řidič do vagónu metra vztekle. „No vy,“ ukázal nekompromisně na mladíka, který před chvilkou násilím roztáhl už zavřené dveře a plácnul sebou na sedačku. Kluk se s lehkým úšklebkem rozhlídl po cestujících, ale žádný z pohledů nebyl dost vstřícný.

Vzájemně jsme historky doplňovali každý o své vlastní vzpomínky. Najednou jsme měli společnou minulost a byli jsme si velmi blízcí.

Déšť už nás chladil na zádech, a když přešel do lijáku, zahnal nás, sedm cyklistů, do hospůdky u cesty.

Září se chýlí ke svému konci a vlády se ujímá podzim. Stále kratší dny vám ale mohou zpříjemnit literární akce, ze kterých si vybere opravdu každý. Jejich nabídka je, jako vždy v tomto období, totiž vskutku pestrá.

Před námi je poslední srpnový týden. Prázdniny se tedy neodvratně blíží ke konci. Totéž nelze naštěstí říci o literárních akcích, kterých je naopak s blížícím se podzimem více a více. Tento týden vás čeká například Literární Zarafest či setkání Klárou Smolíkovou a Jiřím W. Procházkou.

Možná znáte ten pocit, že někoho, s kým jste se „náhodou“ setkali úplně poprvé, dobře znáte. Něco vás k sobě přitahuje, pořád si máte o čem vyprávět, jste jaksi naladěni na stejnou vlnu. Často se mi stává, že po tom, co vyjde historický román, ozve se mi někdo, kdo se s některou z postav ztotožňuje. Naštěstí jsou to ohlasy pozitivní a jeden z nich k neuvěření. Ale tak se to stalo!

Psychokrator je něco neskutečného. Je to jízda plná zvratů, fantaskní antiutopie ve své nejčistší podobě.

Vážení čtenáři, spisovatel a nakladatel se při své tvůrčí práci potřebují, ale bez vás, kteří berete do rukou voňavou knihu, by naše práce neměla smysl. Přijměte prosím jednu z mých zatím nepublikovaných povídek z cest jako poděkovaní za to, že čtete. Jaroslava Černá