Příznivci historie určitě ocení následující monografii, která představuje méně známé osobnosti spojené se společenským děním na počátku Československé republiky.

Země socialismu a otázky národní historiografie i právě taková témata najdete v nové publikaci polského historika Macieje Górnyho, který klade množství otázek spjatých s marxismem, historií i schématem národních dějin jako takových.

Knihy, které vám dnes představíme, rozhodně nenabízí oddechové čtení. Najdete v nich odpovědi na celou řadu otázek z oblasti lidské identity nebo archetypu pólu.

Heimat-turismem se ve své knize Návraty do ne/známého domova zabývá etnoložka a vysokoškolská pedagožka Sandra Kreisslová. Věnuje se návratům německých vysídlenců, kteří byli po konci druhé světové války nuceni opustit Československo.

Představované publikace přináší mnoho faktů a úvah o důležitosti úcty k přírodě a také k prostoru, v němž je nám umožněno žít.

Jaká byla česká církevní scéna v éře první republiky? Jak fungovala struktura katolické církve v časech, kdy se měnily složité česko-německé vztahy i vztahy se samotným Vatikánem? Právě na tyto otázky hledají odpovědi dva čeští autoři.

Tři knihy zvou k pomalejšímu pohledu na přírodu a krajinu kolem nás. Skrze putování okrajem města, úvahy o divočině i objevování botanických pokladů připomínají, že vztah k místům, která obýváme, je zásadní.

Vývojem novodobého „českého světa“ se zabývá výbor studií dánského historika a bohemisty Petera Buggeho.

Dva výrazné literární hlasy přinášejí čtenářům neotřelé pohledy na lidskou povahu, absurditu světa i temnější zákoutí společnosti, což je stále aktuální navzdory tomu, že jde o sto let staré texty. Jeden tak činí skrze ironii, nadsázku a provokativní povídky, druhý prostřednictvím osobní výpovědi balancující mezi šílenstvím a genialitou.

Přijměte pozvání na výlet do českých dějin a připomeňte si některé jejich zásadní okolnosti a charakteristické aspekty.