To, co prožívá ve svém životě hlavní hrdinka knihy Choga, si žádná středoevropská žena nedokáže ani představit. Děj je strhující o to více, že se jedná o syrově pravdivý vlastní osud autorky. Byla proti své vůli provdána za staršího muže, znásilnil ji a nakazil ji i jejího syna virem HIV. Choga nepropadla panice ani zoufalství, snažila se s touto nemocí vypořádat tak, jak ji jen přírodní medicína dovolovala. Jednou z cest, jak pomoci sobě i druhým, je léčitelství. Stala se tedy léčitelkou a pečovala nejen o sebe a svého nakaženého malého synka, ale i o ženy a děti, kterým chyběla naděje a pocit bezpečí. Dlouho vzdorovala zrádnému viru a pomáhala, díky horšícímu se zdravotnímu stavu ale bohužel nemohla pokračovat v cíli, který si vytyčila.

Kniha je napsána velmi poutavým způsobem. Jsou v ní citlivě popsána jednotlivá stadia nevyléčitelné nemoci AIDS, kterým se snaží hrdinka za pomoci přírodního bylinného čaje vzdorovat.  Obdivuji její trpělivost – je v dokonalém souladu s přírodou a ani při zhoršujících se příznacích tohoto onemocnění nepřijímá hospitalizaci a západoevropské léky. Je věrna zázračnému čaji, díky němuž si ona i syn a celé společenství nemocných žen posilují svou imunitu.

Při čtení jsem se ocitla i v pralese, kam se odebrala Choga se synem, aby se trochu zotavila. Setkává se zde s dalším čistým člověkem – svou starou učitelkou, jejíž názory a charakter jsou čistší než samotná příroda kolem. V silném protikladu je chování bývalé královny harému, která přijde do pralesa vyhledat Chogu a tráví  zde nějakou dobu jako host. Z jejího jednání jsem poznala některá pravidla tajuplného harému, v němž Choga vyrůstala. To mě přesvědčilo, že vyhledám ještě další knihy, které se tomuto prostředí věnují. Autorka napsala ještě další dvě prózy, které nyní budou v pořadí knih, které si ráda přečtu.

Knihu bych doporučila všem čtenářům, kteří se chtějí dozvědět informace ze života jiných kultur, zejména barvitého prostředí afrického venkova. Velmi zajímavá může být i pro ty, kteří se zabývají problematikou nemoci AIDS. Já jsem byla při čtení doslova unešena dramatičností děje a zároveň mě kniha donutila zamyslet se nad některými prioritami naší společnosti.

Ukázka z knihy:

„S prvními ranními červánky jsem utekla do bylinkové kuchyně. Měla jsem silnou potřebu připomenout si, že jsem léčitelka. Nechtěla jsem se cítit jako dcera harému. S vášnivým zaujetím jsem drtila v hmoždíři bobule a rozemílala listy.“

Za závojem slz

autorka: Choga Regina Egbeme

Alpress, 2007