Se stejnou nostalgií jsem se začetla do nádherného příběhu o tom, jak bezvadně se dají prožít prázdniny.

Toníkovy letní plány se v mžiku změní, když jeho kamarád, ke kterému měl odjet na prázdniny, dostane spálu. A tak Toník, hlavní hrdina knihy Václava Čtvrtka, místo tradičních prázdnin u kamaráda ve mlýně u řeky jede do vesnice kousek za Prahou. A ačkoliv si to nechce vůbec připustit, nakonec zažije to nejbáječnější léto v partě kamarádů, vesnických kluků a holek z Pětipes.

Prostřednictvím vesnických dětí a Toníka, Anče, Rudy a nakonec i pana Ludvíka vypráví Čtvrtek čistý, milý příběh o kamarádství a dobrodružstvích, o kterém se dnešním dětem, pohlceným počítači, sociálními sítěmi a počítačovými hrami, ani nesní.

Každý prázdninový den zažívají úžasné příběhy i první lásky a vymýšlejí různé malé lumpárny.

Příběh prolíná Toníkův velký koníček, rybaření. Tonda chce všem ukázat, jak skvělý je rybář, a to i přesto, že je z Prahy. Podaří se mu nakonec ulovit obrovského a rafinovaného úhoře a okouzlit Aničku, dívku svých snů?

Když jsem knihu nahlas předčítala své čtyřleté dceři, neustále mi kladla otázky jako: „a proč Toníka poslali maminka s tatínkem k cizím lidem do Pětipes? Jak to, že mohli být celý den venku a chodit si, kam chtěli? Oni neměli mobil, aby zavolali, že přijdou k večeři pozdě?“

Některé věci jsem jí vysvětlila, jiné ani náhodou. Prázdniny na venkově se prostě musít prožít. A dost možná, že i některé jiné děti prostřednictvím Čtvrtkových příběhů pochopí, že někdy není potřeba superznačkových hraček, mobilních telefonů ani počítačových her, aby se dobře zabavily a zažily něco neobvyklého.

Příběh je napsán tradiční, krásnou češtinou s mnoha úsměvnými obraty nebo slovy, se kterými se dnes už nesetkáme. Třeba jako rousnice – jestlipak víte, co jsou? Nebo si vzpomenete, že pera ve škole skřípala kdysi o papír? A tak podobně.

Kniha je plná černobílých fotografií z celovečerního stejnojmenného filmu z roku 1971, které ještě umocňují nostalgii vesnických příběhů a klučičích dobrodružství.

Každému dítěti bych moc přála taková dobrodružství nejen přečíst, ale i zažít.