Autobiografií a biografií je bezpočet, mile a s láskou na své životní osudy umí vzpomínat kdekdo. Život na laně mezi touto lavinou ční už svou citovostí. Za knihou stojí dvě ženy: Chantal Poullain a Michaela Zindelová. Společně nestvořily pouhý životopis, ale osobitý příběh, který si zaslouží pozornost až do svého konce.

Chantal Poullain sama o sobě v knize velmi často tvrdí, že „jede na city“. Nepamatuje si přesná data, ale pamatuje si to, co v ní událost vyvolala. Taková je její kniha – pocitová. Některé její příběhy potěší, jiné vyvolávají úctu, z dalších je cítit jakýsi stesk. Ten se nenápadně vynořuje z pasáží, ve kterých Chantal mluví o rodičích, sestrách a o mořem obklopené Francii. Vyvolat ve čtenáři emoce nedokáže každá kniha, natož biografie. Že se Chantal – Život na laně něco takového daří, je důkazem toho, jak citlivě je propracovaná.

Navíc se Chantal ve vzpomínkách vrací ke svému příchodu do Československa a k tomu, co tato doba znamenala pro ni. Je zajímavé přečíst si, jak léta komunismu vnímala Francouzka zvyklá na nekonečnost moře a volnost, Francouzka, jejíž budoucnost se původně měla odvíjet úplně jiným směrem.

„Ráno, když jsem pozorovala lidi, připadali mi smutnější, zamračenější. Měli důvod. Musím přiznat, barvy oblečení nebyly příliš veselé, v ulicích chyběly barvy, šedočerná převládala. Jako by oblečení ladilo s tvářemi.“ (str. 46)

Knihu tvoří příběhy a vzpomínky, a to především na lidi, kteří Chantal Poullain vstoupili do života a ovlivnili ho. Vznikla tak koláž osobností, do které patří rodiče, sestry, první lásky, syn Vladimír, přátelé, kolegové a samozřejmě Bolek Polívka, který zásadně změnil trasu autorčina života. Chantal Poullain na všechny vzpomíná s láskou a úctou, nikdy nesklouzává k očerňování či obviňování. V jejím podání je vše laskavé, citlivě dokáže podat i rozchod rodičů nebo sebevraždu dědečka. Z jejích příběhů sálá vytrvalost, nezdolnost a láska k divadlu a rodině.

Život Chantal Poullain, to je balancování na laně, spontánnost, dobrodružství a zároveň hledání jistot. Čtenář může jemně nahlédnout na životní situace, jež pro ni byly obtížné, např. na období po rozchodu s Bolkem Polívkou nebo autonehodu z roku 2003. Chantal ale klade důraz především na to, co dokázala jako herečka, automobilová závodnice a co vytvořila s Nadací Archa Chantal.

Jednotlivé kapitoly jsou protknuty drobnými motty a vzkazy blízkým. Především v nich se můžete dočíst například to, co Chantal Poullain miluje, co jí připadá trapné, nebo co ji uklidní.

„Všichni lidé chtějí žít na špici hory, aniž by vnímali, jaká krása a výzva je vylézt až nahoru.“ (str. 148)

Kniha obsahuje velké množství fotografií, které dotvářejí její atmosféru. Ať už jsou to veselé rodinné fotografie, projížďky na koni v moři nebo fotky s přáteli a z představení, všechny jsou součástí příběhu Chantal Poullain. A ten je stvořen pro všechny, kteří hledají inspiraci.

Knihu Chantal – Život na laně vydalo v roce 2012 nakladatelství XYZ.