Nobelova cena, Pulitzerova cena či Bookerova cena patří k těm významnějším, které mohou umělci za svá díla obdržet. Pak ale existují stovky, ne-li tisíce cen, které jsou sice každoročně vyhlašovány, ale kromě země, kde dané ocenění navrhli, je nikdo nezná. Takto jsou ročně vyznamenávány tisíce knih, ale získané uznání, většinou spojené i s finanční odměnou, nevypovídá nic o literární hodnotě knihy, a už vůbec ne o kvalitách jejího tvůrce. Na mezinárodním poli nebo při udílení prestižních cen by se nejspíš nedostaly ani do první stovky.

James F. English se ve své knize, u nás vydané nakladatelstvím Host v roce 2011, s názvem Ekonomie prestiže na tři sta třiceti stranách snaží čtenáře zorientovat na poli nejen literárních oceněních. Ovšem efekt je přesně opačný. Po seznámení se všemi nám známými i neznámými cenami, které lze za vybraná umělecká díla obdržet, s jejich tvůrci, porotci, nositeli a způsoby selekce děl, moudřejší rozhodně nebudete. Ke všemu se k vyhlašování a následnému udílení vyznamenání mnohdy váží i jisté, nepříliš průhledné postupy, související s užším výběrem navržených děl. A nejen přísloví – za vším hledej peníze – je zde platné více než kde jinde.

Kniha rovněž obsahuje dodatek Pavla Janáčka a Jiřího Trávníčka, kteří se snaží českým čtenářům přiblížit vyznamenání a ceny, udílené na česko-slovenské a české scéně. I zde ale nutno podotknout, že nejde sice jen o čistý přehled či výčet cen a jejích držitelů, ale i tak se v textu budete orientovat pouze při absolutním soustředění a zájmu o tuto oblast.

Co však může nadchnout každého milovníka literatury, filmů či hudby, je část knihy věnující se držitelům největšího počtu cen a vyznamenání v dané oblasti. V rámci hudební scény se tak například dozvíte, že Michael Jackson je majitelem více než dvou set čtyřiceti ocenění, na poli kinematografickém je jím Steven Spielberg se svými devadesáti získanými cenami a v rámci literatury (prózy) je rekordmanem John Updike, jenž získal třicet devět cen.

Zajímáte-li se tedy o kulturní dění, každoročně netrpělivě očekáváte, kdo získá Oscara nebo Nobelovu cenu, pak je téměř povinností si Ekonomii prestiže přečíst. Na druhou stranu riskujete, že všechna vyznamenání začnete brzy nenávidět.