Jmenuju se Martina Černá a kromě toho, že už několik let spolupracuji s webovým magazínem Klub knihomolů, pracuji jako knihovnice v Městské knihovně Kyjov. Pokud do knihovny chodíte, možná víte, že být knihovníkem dnes neznamená jenom sedět za pultem a půjčovat knihy čtenářům. Knihovnická profese s sebou v moderní době nese mnoho výzev. Jednou z nich může bezesporu být i zapojení organizací do prestižních ocenění, jako je právě soutěž Městská knihovna roku. Chcete vědět, co všechno to obnáší? V dnešní reportáži můžete společně se mnou nahlédnout za její oponu!

Nejprve se podívejme na to, jaká jsou konkrétní kritéria pro nominaci knihovny a kdo je zde vlastně hodnotitelem nejenom knihoven, ale také zadaných parametrů.

Hodnotitelská komise

Příslušný regionální SKIP jmenuje regionální hodnotitelskou komisi, která má pět nebo sedm členů. Vzhledem k tomu, že se regiony SKIP nekryjí s kraji, musí být v komisi vždy zástupce každého kraje, tj. členové regionálního výboru a zástupce krajské knihovny (zpravidla krajský metodik, o tom rozhodne krajská knihovna). Pro sestavení komisí se stanoví tyto zásady:

  • region SKIP zahrnuje pouze jeden kraj: čtyři členové regionálního výboru SKIP + jeden krajský metodik
  • region SKIP zahrnuje dva celé kraje (případně část kraje): tři členové regionálního výboru SKIP + dva krajští metodici (možno případně upravit dohodou).

S ohledem na omezený počet městských knihoven v Praze pražský regionální výbor SKIP nominuje knihovnu po dohodě s metodikem Městské knihovny v Praze.

Čím to celé začíná?

Účast na slavnostním ceremoniálu je až pomyslnou třešničkou celého knihovnického dortíku. Aby se knihovna tohoto aktu mohla zúčastnit, musí splnit hned několik úkolů. Prvním je nominace do soutěže. Když se za celým procesem ohlédnu, přirovnala bych ho k úkolům, které ve slavné pohádce o Zlatovlásce plnil Jiřík. Však víte: „Dám ti Zlatovlásku za ženu, když…“ A zmíněné úkoly, řeknu vám, žádná sranda. Informace o spuštění možnosti zaslání nominací přichází do knihovny zhruba v dubnu s termínem nominace do cca poloviny června. Nominovat se může knihovna jako instituce sama, zároveň ale nominaci může zaslat taktéž zřizovatel knihovny, případně tzv. nadřízená knihovna. Pro nás je takovou knihovnou Městská knihovna Hodonín. Nominaci jsme nakonec poslali sami přímo za knihovnu, avšak velmi jsme ocenili podporu zřizovatele (Město Kyjov), kterou máme, stejně jako podporu již zmíněné nadřízené Městské knihovny Hodonín. Sepsaná nominace pak může být doručena přes krajského metodika pro konkrétní knihovnu, nebo prostřednictvím předsedy regionálního výboru SKIP.

Jaká jsou kritéria pro nominaci?

Ačkoliv jsou kritéria pro nominaci víceméně volná, SKIP v parametrech soutěže uvádí seznam tzv. doporučených kritérií, která by v ideálním v případě v nominaci měla zaznít. Jedná se například o objekt knihovny, kompletní prostory, vybavenost a dostupnost. Dále pak o úroveň samotných knihovnických služeb, popis toho, jaké jsou aktivity knihovny v rámci kultury, vzdělávání a komunity. Jak knihovna spolupracuje s relevantními subjekty na úrovni města či celého regionu, jak se zapojuje do celostátních aktivit. Uváděny by také měly být informace o kvalifikaci pracovníků v dané knihovně, či o tom, jaké je zde pracovní prostředí a jak funguje spolupráce v rámci instituce.

Náš dokument měl celkem šest stran – než člověk rozepíše všechny náležitosti, trochu místa to na papíru zabere. A samozřejmě není vždy snadné rozhodnout, co všechno je vhodné uvádět a co ne. Protože jak popsat to nejlepší, a přitom nejít do úplných podrobností, které případnou komisi už zajímat nemusí? Je tedy třeba vydolovat všechna NEJ, a přitom se držet i trochu při zemi. V závěru je jistě vhodné uvést také vizi knihovny pro nadcházející období. Sice se říká, že: „I cesta je cíl.“, ale není od věci vědět, kam směřujete. 🙂

Po zaslání nominace nezbývá než čekat. Zhruba do týdne rozhodne regionální komise o nominaci konkrétní knihovny v každém kraji.

Komise ve spolupráci s příslušnou krajskou knihovnou nominuje za každý kraj zastoupený v regionu jednu městskou knihovnu, která bude kraj v daném roce reprezentovat.

Právě Městská knihovna Kyjov se tedy z rozhodnutí komise stala vybranou knihovnou, která v soutěži Městská knihovna roku zastupovala Jihomoravský kraj. Nominací však celý proces takřka teprve začíná. V poměrně rychlém sledu (do konce června) následuje dodání dalších materiálů. Knihovna musí oficiálně vyplnit přihlášku do soutěže a doplnit ji o přílohu, kterou je kompletní statistický výkaz o činnosti knihovny za předchozí uzavřený rok, tedy za rok 2025.

Součástí přihlášky je také popis jedné konkrétní aktivity (tu si knihovna vybere sama), která se uskutečnila v období jednoho roku (letos to bylo pro akce od 1. 6. 2025 do 31. 5. 2026). Komise nijak nenastavuje, o jakou akci se má jednat, zda ze sekce kultury či vzdělávání, aktivitu např. na sociálních sítích apod. Prioritní jsou zde témata zaměření, např. modernizace prostor, nové služby, udržitelnost či rozvoj gramotnosti. Komise v rámci přiřazení bodů (dle daného hodnocení) rozhodne o tom, které knihovny postupují do II. kola.

Ani zpětně není snadné rozhodnout, zda jsme si vybrali vhodnou aktivitu, pokud se to vůbec dá takto posoudit. Nominované knihovny vzájemně své nominace nevidí, a dokud není oficiálně odtajněný seznam knihoven, které postoupí do II. kola soutěže, nikdo ani neví, s kým vlastně v soutěži bojuje. Leda pokud se to lidově řečeno „propálí“ mezi knihovníky. 🙂 Na každý pád, jak jsou jednou materiály odeslány, začíná boj o postup do II. kola. A co v něm knihovny čeká?

II. kolo soutěže

Zhruba v polovině července bylo rozhodnuto o tom, které knihovny postupují do II. kola soutěže. Letos to nakonec bylo celkem 9 knihoven, kdy nebylo možno na základě bodů jednoznačně stanovit pouze 8 knihoven. Městská knihovna Kyjov se tedy zařadila mezi těchto devět vyvolených. Společně s námi prošly prvním kolem také Městská knihovna Beroun, Knihovna Matěje Mikšíčka v Dačicích, Městská knihovna Chomutov, Městská knihovna Luhačovice, Knihovna města Olomouce, Městská knihovna Rychnov nad Kněžnou, Knihovna Třinec a Městská knihovna Velká Bíteš.

Pro nás v knihovně to tedy znamenalo připravit se na návštěvu hodnotitelské komise. Jejími členy pro letošní rok byli PhDr. Vít Richter a PhDr. Marie Šedá za Knihovnický institut Národní knihovny ČR, Bc. Kateřina Hubertová za Knihovnu města Hradce Králové a Mgr. Jan Červinka, ředitel Městské knihovny Nymburk.

Z návštěvy komise v Městské knihovně Kyjov
Ředitelka MěK Kyjov, Mgr. Michaela Moudrá

V rámci návštěvy komise knihovna zpravidla připraví prezentaci v délce cca 15 minut a proběhne také prohlídka knihovny. Celá návštěva trvá zhruba 70–80 minut včetně samotné prezentace. Úkol knihovny je zde jasný: co nejlépe odprezentovat vše, co může návštěvníkům nabídnout. Úkolem komise je ohodnotit jednotlivé sekce, na které se zaměřuje. Hodnotí se například viditelnost a prezentace knihovny, její dostupnost a otevřenost (např. rozsah provozní doby), dále rozsah a kvalita nabízených služeb knihovny, digitální služby, služby pro uživatele se specifickými potřebami a hodnotí se také kvalita a kultivovanost prostředí knihovny.

O tom, jak dopadlo hodnocení knihoven ve II. kole soutěže, samotné knihovny informovány nejsou, a tak je závěrečné odhalení pro všechny překvapením až do slavnostního vyhlášení.

V Zrcadlové kapli

Slavnostní ceremoniál vyhlašování všech ocenění zpravidla připadá na termín v Týdnu knihoven, letos to byl konkrétně čtvrtek, 1. 10. 2026, kdy od 11.00 probíhalo vyhlašování. Kromě vyhlášení soutěže Městská knihovna roku se vyhlašuje také ocenění Knihovna roku. To je určeno pro kategorii Základních knihoven a Významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb. Součástí slavnostního ceremoniálu je také vyhlášení vítěze celostátního kola soutěže MARK, kde je cílem podpořit a ocenit mimořádné tvůrčí aktivity mladých pracovníků/pracovnic knihoven, pedagogů a studentů/studentek oboru ve věku do 35 let a ohodnotit jejich konkrétní přínos oboru v období od června 2025 do května 2026.

V minulosti (kdy jsem ještě splňovala věkový limit 🙂 ) jsem díky své milé kolegyni byla také nominována na cenu MARK, nicméně do celostátního kola jsem tehdy nepostoupila. I tak to považuji za skvělou zkušenost a bylo mi ctí. Zároveň ale musím říct, že konkurence zde je obrovská, protože počiny mladých lidí v knihovnách jsou skvělé.

Atmosféra letošního vyhlašování všech cen byla naprosto skvělá. Sál byl zaplněn snad do posledního místa a všichni, kteří zvítězili, si zcela jistě odnesli nejenom konkrétní ocenění, ale také prestiž a troufám si tvrdit, že i skvělé momenty překvapení a radosti právě z vítězství.

Ačkoliv Městská knihovna Kyjov se na první příčky neprobojovala, nedá se to snad v tomto případě považovat za prohru. Za někoho, kdo ví, kolik práce a úsilí musí knihovna vynaložit, aby se do „finále“ dostala, musím říct, že to není snadné. Přesvědčit někoho, že právě vaše práce by mohla být tou nejlepší, není snadné. A není to snadné i proto, že naše knihovny jsou dnes na výborné úrovni nejenom modernizací prostor, ale také službami, které napříč republikou nabízejí. Zdá se někdy nemožné porovnávat knihovny s ohledem na jejich velikost, přece jenom jiné možnosti mají knihovny v městě s deseti tisíci obyvateli a jiné v místě, kde počet obyvatel přesahuje třeba tři desítky tisíc, ale skvělou knihovnu by myslím neměl definovat počet tzv. obsluhované populace.

Trochu lítost jsem cítila, možná ale víc právě z úsilí, které se zdá, že pomyslným „neúspěchem“ přichází vniveč. Na druhou stranu být mezi devíti nejlepšími z celé republiky a v rámci kraje tou vybranou, která daný kraj reprezentuje, to je myslím nejenom čest, ale nakonec vlastně i úspěch. Nebo ne?

Gratulujeme vítězům a oceněným ve všech kategoriích:

Knihovna roku, kategorie Základní knihovna
(vyhlašuje Ministerstvo kultury České republiky)
Vítěz: Obecní knihovna v Oldřichově v Hájích
Diplomy: Místní knihovna v Prostřední Bečvě a Obecní knihovna Petrovice u Karviné

Knihovna roku, kategorie Významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb
(vyhlašuje Ministerstvo kultury České republiky)
Vítěz: Knihovna Severočeského muzea v Liberci
Diplom: Kamila Plisková, projekt Knihovny.digital

Městská knihovna roku (vyhlašuje SKIP ČR)
Vítěz: Knihovna Třinec
2. místo: Knihovna města Olomouce
3. místo: Chomutovská knihovna

Cenu MARK pro knihovníky a knihovnice do 35 let (vyhlašuje SKIP ČR)
Martin Praslička, Městská knihovna v Praze

V našich článcích se můžete podívat na oficiální tiskové zprávy z předchozích ročníků.

Zdroj oficiálních informací k soutěži a soutěžních kritérií: skip.cr
Fotografie: archiv Městské knihovny Kyjov