Ano, jedná se o hrdinu série Vraždy pod sluncem, švédského učitele dějepisu, který pomohl Laře Belmonteové odhalit pachatele ve Zločinu na Capri. Poté si Hugo Lind prodloužil dovolenou, aby v Itálii napsal knihu, ale když ho Lara poprosila, jestli by nezaskočil za nemocného řidiče autobusu při dalším zájezdu, neváhal.

A tak je ústřední dvojice letní detektivní série opět pohromadě, jak si to autoři – manželé Anders a Anette de la Motte – naplánovali. Hřištěm pro jejich nové utkání s trestným činem je druhý díl série s názvem Zločin v Amalfi.

Opět jde o skupinu švédských turistů. Jenže se tentokrát nejedná o náhodné známé, ale o rodinu slavného pralinkového krále Gottfrieda Byhléna. A nejen rodinu, současně jde i o členy představenstva rodinného podniku. Nálada je hustá, že by se dala krájet. Antipatie mezi jedinci vycítí i Hugo a Lara, a tak jsou od první chvíle ve střehu. Stejně však nezabrání zločinu a jeden člen rozvětvené rodiny zemře. Podaří se Hugovi a Laře odhalit pachatele dříve, než rodina odcestuje zpět do Švédska?

Manželé de la Motte znovu vytvořili román, který je ideálním čtením na dovolenou. Nebo možná i před ní – obsahuje totiž podrobné popisy jídel, přírody, památek, že až zatoužíte se do kouzelné krajiny Amalfi vypravit také.

„Jako primo si vychutnáme těstoviny mafalda s masovými kuličkami v neapolském ragú z rajčat San Marzano, krémových sýrů ricotta a moscione a dalších přísad,“ ohlásila Lara. „Mafalda jsou vlnkované těstoviny pojmenované podle vlnitých vlasů princezny Mafaldy Savojské.“ (str. 169)

Knihy ze série Vraždy pod sluncem by se daly nazvat cestopisnými detektivkami. Pro někoho možná obsahují příliš reálií, včetně těch historických, pro jiného to může být právě tak akorát. Pokud od knihy budete očekávat akční detektivku, budete zklamáni. Jestliže si však zvyknete, že než objevíte mrtvolu, musíte prozkoumat všechny pamětihodnosti v okolí a ochutnat zdejší tradiční pokrmy, bude vám čtení příjemně plynout. Asi jako čas o dovolené – nejprve pomalu a pak rychleji a rychleji směrem k jejímu konci.

Protože jsem už věděla, co mohu očekávat, nasadila jsem mód trpělivého čtenáře a poctivě se prokousala k mrtvole a užila si řešení rébusu, kdo ze zúčastněných je rafinovaný vrah. Užívala jsem si i popisné pasáže a procházela s hrdiny místy spjatými s historií a bylo mi líto, že přes psané slovo nemohu ochutnat všechny servírované dobroty. Prostě jsem si vzala dovolenou od sériových vrahů a potoků krve a užila jsem si Zločin v Amalfi se vším všudy. Kniha vyšla příhodně před prázdninami pod značkou Kalibr společnosti Euromedia Group.