Redaktorka nakladatelství Simon & Schuster, absolventka Kalifornské univerzity v Los Angeles a programu tvůrčího psaní Karen Thompsonová Walkerová se odhodlala k vydání své první knihy, kterou je Věk zázraků. Kniha vyšla symbolicky v originále i v překladech v nejdelší den roku, tedy 21. června. Pro Českou republiku ji vydalo nakladatelství Jota.

Hlavní hrdinkou a vypravěčkou románu je jedenáctiletá Julie, která žije s rodiči v Kalifornii. Ten zlomový den začal jako každý jiný. Julie se probudí vedle kamarádky Hanny, která u nich často přespává. Její rodiče sedí v kuchyni a čtou si noviny. Maminka nasedá do auta a odjíždí koupit housky. Po spuštění rádia zaslechne neuvěřitelnou zprávu. Vrátí se domů, zapne televizi a pak už jen všichni nevěřícně sledují, co se to děje. Země se zpomalila. Zpočátku to byla neviditelná událost. Prvním znamením, že je něco opravdu v nepořádku, bylo to, že ještě v osm hodin ráno byla tma, jako by někdo zapomněl rozsvítit nebe.

Změnila se gravitace, míče přestaly létat daleko, piloti letadel se museli přeškolovat, protože ani letadla nelétala tak, jak byli zvyklí. Děti už se neřídily podle zvonění školního zvonku, zvykly si, že zvonění neznamená konec hodiny. Začala se objevovat gravitační nemoc, byl to takový stav, kdy tělo ochromily bolesti neznámého původu, závratě, slabosti, únava.

Brzy začalo zpomalování působit na zvířata. Vypadalo to, jak by ptáci neuměli létat, chodili po chodnících, padali do trávy, pláž byla posetá mrtvými těly racků, všude byli mrtví ptáci. Odborníci se zdráhali spojovat ptačí úmrtí se zpomalováním, ale všichni tušili, že to spolu souvisí. Co bude dál? Větší zvířata? Kdy přijdou na řadu lidé? Vypadá takhle konec světa?

Pořád se mluví o tom, že se k planetě Zemi nechováme hezky, má být zpomalování její pomsta?

Hrdinku vybrala autorka opravdu dobře. Líbí se mi názory nezkušené, jedenáctileté Julie, která tomu, co se kolem ní děje, nerozumí. Má i jiné starosti, například jak se zalíbit tomu klukovi, co sedí v lavici před ní, jak prožít první lásku nebo jak zařídit, aby jí zavolala kamarádka Hanna. Kdyby byl vypravěčem dospělý, určitě by takovéhle problémy neřešil, a to by byla škoda! Jsem si jistá, že si během těchto čtyřiatřiceti kapitol získá i vaše sympatie.

Ukázka z knihy

Země se pořád otáčela a hodiny tikaly, ale měly rozdílné časy. Během týdne už půlnoc nutně nepřicházela v nějakou temnou noční hodinu. Uprostřed dne mohlo být na hodinách devět ráno. Poledne nastalo při západu slunce. (str. 73)